Jan Jeník

Jan Jeník (1748–1827) byl svérázným, pietistickým kazatelem luterského exulantského sboru v Berlíně. Sloužil se stejnou horlivostí jak Čechům, tak Němcům. Vynikal neochvějnou biblickou vírou, pokorou a skromností. Na srdci mu leželi chudí a opuštění, ale vážili si ho také lidé učení a vysoce postavení. Byl tak výraznou osobností, že lidé, kteří jej osobně poznali blíže, o něm s velkým nadšením vyprávěli ještě řadu desetiletí po jeho smrti.