Bookbot

Ať múzy promluví

Auteurs

  • Auteurscollectief

Boekbeoordeling

Meer over het boek

Tři byzantská kvazidramata. Kniha představuje tři pozoruhodné literární experimenty vzniklé v 9. a 12. století: Verše o Adamovi Ignatia Diakona, Kočkomyší válku Theodóra Prodroma a Dramation Michaéla Haplúcheira. Označení „kvazidramata“ sice literární formou odkazuje ke dramatu, nicméně díla pravděpodobně nebyla určena ke scénickému provedení – potřeba divadla se v Byzanci nasycuje spíše nepřímo v různých projevech teatrality. Byzantští učenci jejich prostřednictvím ohledávali drama jako literární druh a tragédii či komedii jako žánr prostřednictvím nich samých (jsou to v jistém smyslu metadramatické skladby). Čteme-li tedy tyto texty, můžeme být svědky dobové rekonstrukce zaniklého umění a ožívá před námi diskuse o literatuře v 9. a 12. století.Představovaná díla navazují výrazovými prostředky na antickou tragédii, ale zasazují je do nového kontextu, ať již je to kontext křesťanský a vzniká tak biblické drama, nebo je tragédie parodována, či je dokonce využito komediálních postupů aristofanského rázu k dobově aktuální diskusi o společenském postavení intelektuála. Vynikají dramatickými a potenciálně i divadelními kvalitami a dosvědčují vzdělání, nadání, vynalézavost i smysl pro humor svých autorů, vlastnosti tolikrát byzantským učencům upírané.

Een boek kopen

Ať múzy promluví, Auteurscollectief

Taal
Jaar van publicatie
2012
Bindwijze
(Hardcover)
Zodra we het ontdekt hebben, sturen we een e-mail.

Betaalmethoden

5,0
Uitstekend
1 Beoordelingen

We missen je recensie hier.

Titel
Ať múzy promluví
Taal
Tsjechisch
Jaar van publicatie
2012
Formaat
Hardcover
Aantal pagina's
121
ISBN10
8074650278
ISBN13
9788074650277
Reeks
Beoordeling
5 van 5
Aantekening
Tři byzantská kvazidramata. Kniha představuje tři pozoruhodné literární experimenty vzniklé v 9. a 12. století: Verše o Adamovi Ignatia Diakona, Kočkomyší válku Theodóra Prodroma a Dramation Michaéla Haplúcheira. Označení „kvazidramata“ sice literární formou odkazuje ke dramatu, nicméně díla pravděpodobně nebyla určena ke scénickému provedení – potřeba divadla se v Byzanci nasycuje spíše nepřímo v různých projevech teatrality. Byzantští učenci jejich prostřednictvím ohledávali drama jako literární druh a tragédii či komedii jako žánr prostřednictvím nich samých (jsou to v jistém smyslu metadramatické skladby). Čteme-li tedy tyto texty, můžeme být svědky dobové rekonstrukce zaniklého umění a ožívá před námi diskuse o literatuře v 9. a 12. století.Představovaná díla navazují výrazovými prostředky na antickou tragédii, ale zasazují je do nového kontextu, ať již je to kontext křesťanský a vzniká tak biblické drama, nebo je tragédie parodována, či je dokonce využito komediálních postupů aristofanského rázu k dobově aktuální diskusi o společenském postavení intelektuála. Vynikají dramatickými a potenciálně i divadelními kvalitami a dosvědčují vzdělání, nadání, vynalézavost i smysl pro humor svých autorů, vlastnosti tolikrát byzantským učencům upírané.