Syflárna

Meer over het boek

Děj Syflárny se odehrává v 70. letech minulého století, v době tuhé normalizace, (jak název napovídá) na dermatologicko-venerologickém oddělení fakultní nemocnice v Praze. Opírá se o autorovy osobní zážitky; nebyl zde ovšem léčen z pohlavních chorob, ale z politického názoru – pracoval zde jako pomocný uklízeč. Sen o socialismu s lidskou tváří sní již jen hrstka nepoučitelných utopistů. Doba zlomených charakterů, úspěchů těch nejméně nadaných a ostrakizace nepoddajných je v plném proudu. Je krátce po stranických prověrkách – „pomýlení“ provedli ponižující sebekritiku, nepřátelé socialismu byli odhaleni a potrestáni tím, že jim bylo znemožněno vykonávat práci, kterou měli tak či onak rádi a které rozuměli. Tak jako v celé společnosti, panuje i v nemocnici vedle zoufalé apatie značná nervozita a podrážděnost. A to nejen mezi personálem, ale také v řadách pacientů. Ti ostatně nemají na venerologické klinice mnoho důvodů k bezstarostné uvolněnosti a optimismu. V jejich výjimečném případě dokonce zcela bez ohledu na politickou příslušnost.