Mezi Prahou a Vídní

Monografie analyzuje kontextuální předpoklady, povahu a význam vztahů mezi českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století. Zaměřuje se na rakouského spisovatele a kritika Hermanna Bahra a českého básníka J. S. Machara, kteří byli klíčovými iniciátory literárního prostředkování, přičemž zdůrazňuje jak odlišnosti, tak paralelnosti obou moderních hnutí. První kapitola se věnuje Bahrově programu moderny a jeho motivacím pro zájem o českou kulturu. Druhá kapitola sleduje proměny Macharovy tvorby po jeho přesídlení do Vídně v roce 1889, zkoumá jeho literární a intelektuální kontakty a umisťuje jeho práci do kontextu českovídeňské menšiny. Třetí kapitola analyzuje spolupráci české literární moderny s vídeňským týdeníkem Die Zeit, zkoumá procesy seskupování a rozptýlení, a zpětný vliv osobních vazeb na formulaci různých literárních pozic. Závěr zachycuje moment, kdy do procesu prostředkování vstupují také mladí němečtí autoři z Čech. Hledisko vzájemných vztahů mezi těmito modernami otevírá nový kontext pro studium obou hnutí a modernismu přelomu století, přináší nové otázky a motivy a upozorňuje na dosud opomíjené aktivity českých a německojazyčných autorů.