Miamský prostopášník

Meer over het boek

Doktor Lamberk nás opět v předvánočním čase nezklamal a vydal svoji již pátou knihu. Kniha není silná co do objemu , zato její obsah je hutný. Úvodní nostalgické , částečně i autobiografické vzpomínání na začátek lékařské kariéry v Čechách nás nenásilně a hladce přenese za oceán do nám již známé lékařské jídelny v miamské nemocnici kde se řeší téměř vše. Tak se dozvídáme, že i tam jako u nás existují arogantní úředníci kteří chtějí měnit zdravotnictví o němž nic nevědí, že i tam se jako u nás se rozmáhá schůzování vznosně nazývané meetingy, že i tam existují problematičtí pacienti se kterými si musí profesionální zdravotník umět poradit. Nelze tedy jinak nežli souhlasit s autorem že : „Absurdit a blbosti je všude kolem dost.“ Jiří Lamberk je velmi vnímavým pozorovatelem i drobných a zdánlivě nezajímavých příhod které s denně kolem nás odehrávají . S dokonalým citem z nich umí vytáhnout to podstatné a vtipné do někdy i krátké anekdoty. Zážitky z cestování jsou již nedílnou a snad i neodmyslitelnou součástí všech předchozích knih. Ani v tomto díle tomu není jinak. Dostaneme se s autorem k Mrtvému moři, do Antibes i do Argentiny, kde s humorem jemu vlastním líčí příhody, které v reálu jistě tak humorné nebyly. Závěrem tedy parafrázuji z jeho knihy: Nechť dále jezdí autem bez střech, pije stará vína jí plesnivé sýry a píše dále.