Jednohubky

Meer over het boek

Každý výbor z poezie má dva autory. Toho, kdo psal, toho, kdo vybíral... Jsem to já? Jsou to mé verše? Dojem z výběru mám celistvý, mé básně zde tvoří jistý příběh. Milan Ohnisko neomylně sáhl k tématům, ke kterým má sám blízko. Nespokojenost, fyzická touha a skepse. Žádné nebe, žádný zákon. Menstruační krev, moč… Ano. Snad se příště čtenářům představím i z jiného úhlu své hranaté postavy a ukážu, že se nebojím slov naděje a krása. Jednohubky. Pro někoho snad Jednohupky. Je mi všechno Jedno? Mám snad v sobě Jed? Jednohubky. Každopádně beze slupky… Vladimír Šrámek