Meer over het boek
Kniha analyzuje vize a úvahy o budoucnosti slovenských zemí, jak je formulovaly v průběhu první světové války, tedy v době uherské sounáležitosti Slovenska, jednotlivé skupiny tamních politických myslitelů. V širším kontextu vychází z popisu předválečných vztahů Slováků s dalšími národy středoevropského prostoru a rozebírá jejich postavení doma i v zahraničí včetně nastínění ideových směrů, z nichž úvahy o začlenění země vycházely. V tomto smyslu se tak věnuje kromě jiného i doposud ne zcela rozřešeným otázkám původu meziválečného čechoslovakismu a případným plánovaným alternativám ke vzniku poválečného státu Čechů a Slováků. Na těchto základech pak autor rozvíjí široký obraz slovenského odboje během první světové války. Klíčové události spolupráce obou národů během let 1914–1918 jsou tak podány z poněkud nezvyklého úhlu, který však může lépe ozřejmit, zdali bylo utvoření česko-slovenského státu v souladu s dlouhodobými slovenskými politickými snahami, zda bylo výlučnou alternativou pro dobovou politickou diskusi či zda se Slovensko mohlo na základě téže logiky po první světové válce stát součástí i jiného státního útvaru.
Een boek kopen
Slovenské vize: Velká válka, krajané a představy o budoucím státu (1914-1918), Tomáš Bandžuch
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Slovenské vize: Velká válka, krajané a představy o budoucím státu (1914-1918)
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Tomáš Bandžuch
- Uitgever
- Akropolis
- Jaar van publicatie
- 2014
- Formaat
- Paperback
- ISBN10
- 8074700593
- ISBN13
- 9788074700590
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Historisch thema, Geschiedenis, Politicologie & Politiek, Politiek, Tsjechische & Slowaakse Geschiedenis, 20e Eeuw, Tsjechoslowakije, Slowakije, Ballingschap, Oostenrijks-Hongaarse Rijk, Nationale Identiteit, Nationale Beweging, Tsjechen en Slowaken
- Beoordeling
- 4,65 van 5
- Aantekening
- Kniha analyzuje vize a úvahy o budoucnosti slovenských zemí, jak je formulovaly v průběhu první světové války, tedy v době uherské sounáležitosti Slovenska, jednotlivé skupiny tamních politických myslitelů. V širším kontextu vychází z popisu předválečných vztahů Slováků s dalšími národy středoevropského prostoru a rozebírá jejich postavení doma i v zahraničí včetně nastínění ideových směrů, z nichž úvahy o začlenění země vycházely. V tomto smyslu se tak věnuje kromě jiného i doposud ne zcela rozřešeným otázkám původu meziválečného čechoslovakismu a případným plánovaným alternativám ke vzniku poválečného státu Čechů a Slováků. Na těchto základech pak autor rozvíjí široký obraz slovenského odboje během první světové války. Klíčové události spolupráce obou národů během let 1914–1918 jsou tak podány z poněkud nezvyklého úhlu, který však může lépe ozřejmit, zdali bylo utvoření česko-slovenského státu v souladu s dlouhodobými slovenskými politickými snahami, zda bylo výlučnou alternativou pro dobovou politickou diskusi či zda se Slovensko mohlo na základě téže logiky po první světové válce stát součástí i jiného státního útvaru.