Meer over het boek
Kniha nabízí první ucelené českojazyčné dějiny literatury psané na území Finska švédsky. Tato moderní menšinová literatura vzniká od přelomu 19. a 20. století; ve studii je zaznamenán její více než stodesetiletý vývoj až do současnosti. Popisovány jsou mj. peripetie vzniku a vývoje významného literárního hnutí finskošvédského modernismu, z něhož je u nás díky básnickému výboru Země, která není (1987, 1990) známa hlavně Edith Södergran (1892–1923). Autor si zvolil sociologický úhel pohledu a staví na koncepci literárního pole Francouze Pierra Bourdieua (1930–2002). Díky tomu má studie být též příspěvkem do diskuse o aplikaci bourdieuovských teorií v humanitních vědách. Finskošvédskou literaturu v tomto ohledu charakterizuje to, že má – podobně jako dřívější německá literatura v českých zemích – jak své centrum (v hlavním městě země Helsinkách), tak i svou periferii (především v oblastech severozápadního Finska). Vykazuje rovněž specifické rysy, co se týče sociálního původu autorů. Součástí publikace je také bibliografie českých překladů finskošvédské literatury.
Een boek kopen
Dějiny finskošvédské literatury, Jan Dlask
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Dějiny finskošvédské literatury
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Jan Dlask
- Uitgever
- Pavel Mervart
- Jaar van publicatie
- 2018
- Formaat
- Paperback
- Aantal pagina's
- 282
- ISBN10
- 8074653188
- ISBN13
- 9788074653186
- Reeks
- Beoordeling
- 5 van 5
- Aantekening
- Kniha nabízí první ucelené českojazyčné dějiny literatury psané na území Finska švédsky. Tato moderní menšinová literatura vzniká od přelomu 19. a 20. století; ve studii je zaznamenán její více než stodesetiletý vývoj až do současnosti. Popisovány jsou mj. peripetie vzniku a vývoje významného literárního hnutí finskošvédského modernismu, z něhož je u nás díky básnickému výboru Země, která není (1987, 1990) známa hlavně Edith Södergran (1892–1923). Autor si zvolil sociologický úhel pohledu a staví na koncepci literárního pole Francouze Pierra Bourdieua (1930–2002). Díky tomu má studie být též příspěvkem do diskuse o aplikaci bourdieuovských teorií v humanitních vědách. Finskošvédskou literaturu v tomto ohledu charakterizuje to, že má – podobně jako dřívější německá literatura v českých zemích – jak své centrum (v hlavním městě země Helsinkách), tak i svou periferii (především v oblastech severozápadního Finska). Vykazuje rovněž specifické rysy, co se týče sociálního původu autorů. Součástí publikace je také bibliografie českých překladů finskošvédské literatury.


