Dekonstrukce podpisu. Jacques Derrida a opakování neopakovatelného

Meer over het boek

Odborná monografie se zaměřuje na podpis jako málo prozkoumané médium v oblasti filosofie, sémiotiky a mediálních studií. Cílem výzkumu, financovaného GAČR, je charakterizovat specifické znakové „poselství“ podpisu, což je vlastnoručně nakreslený obraz jména, reprezentující občanskou identitu autora. Autorka rozlišuje diskursivní očekávání od podpisu v psychologické grafologii, soudním písmoznalectví a digitální kryptografii, které ovlivňují současnou českou legální mediační politiku. Z pohledu Derridovy dekonstrukce kniha zkoumá tři aporie spojené s metafyzickými očekáváními od podpisu, která sdílí grafologie a písmoznalectví. Prvním očekáváním je schopnost podpisu rozeznat pisatele jako „přirozený“ obraz jeho jména, druhým je garantování „autentičnosti“ jako dokladu fyzického kontaktu mezi dokumentem a psacím nástrojem. Třetím očekáváním je věčná a neměnná reprodukce podpisu jako osobního loga, které potvrzuje občanskou identitu. Na základě těchto metafyzických očekávání kniha navrhuje mediální sémiotiku podpisu inspirovanou Derridovou dekonstrukcí a Ecovým smluvním realismem, přičemž přináší komplexní filosofický průzkum podmínek interpretace vlastnoručního podpisu.