Ženolam

Meer over het boek

Vlahá letní noc, jen já a ona na rozhledně. Objal jsem jí zezadu, přitulil se a na očekával, kdy ze mě před prvním polibkem vypadne nějakej romantickej blábol, když v tom slyším,„víš, já ti musím něco říct, dala jsem si s mým nejlepším kámošem slib, že spolu začneme chodit a budeme mít spolu dítě. A taky mám závazek vůči sobě, že až do konce roku nechci a nebudu mít s nikým sex.“ Náhle tam tam stála jako solnej sloup nejen ona, ale i já. Měl jsem pocit, že objímám desítky let starou pouliční lampu, která může člověka kdykoliv nečekaně kopnout.