Přemožení žalobce

Jedním z nejvýznamnějších rysů služby našeho Pána bylo, že byl přítelem hříšníků. Cítil se v jejich přítomnosti uvolněně a oni se cítili uvolněně v jeho. Ježíš je neodsuzoval, ale měnil je láskou. Nevyhýbal se diskusi o jejich hříších, ale činil tak s opravdovou láskou, což mu umožnilo mluvit o pravdě, která osvobozuje, místo aby jim přidával další břemena. Musíme se naučit přistupovat k hříšníkům s otevřenou náručí a touhou pomoci, nikoli je odcizovat. Odpověď na problémy společnosti je duchovní záležitostí, a proto musíme kázat pravdu, která osvobozuje, místo odsuzování. Církev nepotřebuje přízeň veřejného mínění, její síla nespočívá v počtu nebo financích. Nepotřebujeme politickou moc, ale Boží milost, která je dána pokorným. Musíme se naučit využít každou příležitost k pokoře. Klíčovým způsobem, jak může církev jednat, je uznání svých historických chyb a žádost o odpuštění těch, které zranila. Taková pokora má moc strhávat bariéry a zdi, které rozdělují národy a kultury, a umožňuje službu smíření. Písmo jasně říká, že v posledních dnech církev získá duchovní autoritu, jakou dosud nezažila. Tato autorita je nezbytná pro splnění jejího poslání a cesta k ní vede skrze pokoru.