Úřednické kabinety v Evropě

Kniha se systematicky zabývá 53 úřednickými kabinety, které vznikly v Evropě mezi lety 1989 a 2015, včetně tří českých vlád. Opírá se o rozsáhlý faktografický základ a soudobou politologickou literaturu. Analyzuje důvody a okolnosti jmenování úřednických kabinetů, které se objevují převážně v zemích střední, východní a jižní Evropy, charakterizovaných vyšší mírou korupce, zatímco v západní Evropě po roce 1989 úřednické vlády nevznikly. Kniha shrnuje debatu mezi kritiky a obhájci těchto vlád a autor dospívá k závěru, že úřednické vlády mají slabší volební legitimitu než stranické, avšak nejsou nelegitimní ani nedemokratické. Argumenty pro politickou neutralitu úřednických vlád jsou obtížně obhajitelné, neboť většina z nich fungovala pod silným vlivem politických stran. Úřednické vlády by měly být chápány jako dočasná řešení pro překonání akutních politických či ekonomických krizí, a nikoli jako žádoucí odborné kabinetní alternativy k běžným stranickým vládám. V tomto kontextu jsou úřednické vlády symptomem hospodářských a politických problémů v některých evropských zemích.