Meer over het boek
Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.
Een boek kopen
Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968), Veronika Rollová
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968)
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Veronika Rollová
- Jaar van publicatie
- 2019
- Formaat
- Paperback
- ISBN10
- 8087989805
- ISBN13
- 9788087989807
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Kunst / Cultuur, Historisch thema, Geschiedenis, Tsjechische literatuur, Architectuur, Architectuur en stedebouw, Tsjechische & Slowaakse Geschiedenis, Tsjechoslowakije, Ideologie, Praagse Burcht, Jaar 1948-1968, Presidentsiële Residenties
- Beoordeling
- 4 van 5
- Aantekening
- Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.