Hovory na útěku

Meer over het boek

Roku 1940 se podařilo emigrantovi Bertoltu Brechotvi nalézt asyl ve Finsku. Měl za sebou už Dánsko a Finsko, týden poté, co Hitler přepadl Skandinávii dorazil do Helsinek, kde pobyl 13 měsíců. – V neútulné hospodě helsinského nádraží se čas od času scházejí dva emigranti, jejichž rozhovory zapsal Brecht v naší knížce, která vyšla až léta po jeho smrti roku 1961. Fyzik Ziffel a dělník Kalle proberou ve svých rozpravách – trochu švejkovských – všechno od války a hrdinství přes Hegla a humor až po lásku k bližnímu svému a pornografii. Představují svým způsobem dva příznačné německé osudy let třicátých a čtyřicátých, ale v knížce nejde především o obraz doby, ani o psychologicko-společenské studie. Její půvab i smysl je v jiskření nespoutaného, pronikavého intelektu, v radosti z přemýšlení samého, jež nezná tabu ani hranic. Nelze říci, že bychom právě toho měli u nás nadbytek.