K břehům Tigridu

Román vypráví ve formě zápisků kozáckého setníka o "historickém nájezdu", který podnikl Umanský kozácký pluk za 1. světové války na rozkaz velitele ruského expedičního sboru v Persii generála Baratova. Kozáci vykonali dlouhý a nebezpečný pochod z Persie přes Kurdistan a poušť Harmín až do Mesopotamie k břehům Tigridu, prošli bitevní linií i zázemím nepřátelské turecké armády, aby se spojili s anglickým koloniálním vojskem, jehož bojovou morálku měli posílit. Angličtí velitelé totiž nalhávali svým vojákům, že kozáci jsou pouze průzkumným oddílem velké postupující ruské armády, která k nim co nevidět pronikne. Přestože si kozáci i jejich důstojníci uvědomovali, že jsou pouze hříčkou carské a anglické imperialistické politiky, provedli úspěšně rozkaz.