Velikonoční hymny

Velikonoční hymny svatého Efréma Syrského (306–373) představují soubor liturgické poezie, který navazuje na Hymny o ráji. Tématem je stvoření člověka, jeho vině, ztrátě ráje a Božím příslibu záchrany z věčné smrti, což vrcholí oslavou velikonočního tajemství – vítězství Ježíše Krista nad satanem. Tyto hymny byly složeny pro liturgický chór syrské církve a dodnes se používají při velikonočních liturgiích, kde jsou zaznamenány v syrských lekcionářích. Hymny jsou také součástí rukopisných souborů věnovaných velikonočním svátkům, jako je svátek velikonočního beránka a nekvašených chlebů, liturgie památky utrpení a smrti Ježíše Krista, a slavné liturgie Kristova vzkříšení. Benediktinský mnich a orientalista Edmund Beck (1902–1991) zpracoval dostupné rukopisné sbírky do kritické edice nazvané Paschální hymny, kde je soubor pětatřiceti hymnů rozdělen do oddílů podle velikonočních svátků: O svátku nekvašených chlebů, O ukřižování a O vzkříšení. Počet hymnů v těchto souborech je nerovnoměrný kvůli porušenému stavu rukopisů, což naznačuje, že velikonoční hymnologie svatého Efréma byla pravděpodobně mnohem bohatší, než jak ji známe dnes.