Nokturnely

Meer over het boek

Podstatná část díla Vladimíra Holana (1905-1980) má autobiografický ráz. I v historických panoramatech, vzniklých před a po 2. světové válce (Září 1938, Sen, Panychida, Rudoarmějci), je skutečnost nazírána skrze subjektivní prožitek. Holan si přisvojuje dějiny, které jsou mu inspirací a partnerem v dialogu. Týká se to i lyrických básní, epických příběhů a poém (Noc s Hamletem). Zobrazuje různé podoby básnického údělu, osudovosti, milostné adorace, vzpoury, modlitby k matce, evokace dětství a pamfletické útoky: báseň Nepřátelům, verše z poválečné sbírky Tobě, válečný prozaický deník Hadry, kosti, kůže. Holan se přátelil s Josefem Horou, rozuměl si s Františkem Halasem, ctil Josefa Čapka a sblížil se s Jaroslavem Seifertem. Těžce prožíval zradu Francie v období Mnichova a jako rusofil uvítal osvobození Rudou armádou. V květnu 1948 pochopil zločinnost komunismu a v lednu 1949 se rozhodl pro život v absolutní izolaci. Literární historie vidí Holana jako pokračovatele tradice Vergilia a v jedné řadě s R. M. Rilkem, Ezrou Poundem či T. S. Eliotem. Stal se symbolem nesmlouvavosti a pravdomluvnosti, básníkem času i nadčasovosti. Výtvarný doprovod svazku vytvořila Adriena Šimotová.