Parameters
- 256bladzijden
- 9 uur lezen
Meer over het boek
Kniha analyzuje příspěvky k politické filosofii z protestantské a katolické strany v českých zemích 17. století. První část se zaměřuje na protestantské spisy před rokem 1620, jejichž autoři, jako Georg Erast Tschernembl a Jan Jesenský, byli účastníky stavovské revolty a navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů, obhajující odpor proti katolickému vladaři. J. A. Komenský, ačkoli se primárně nezaměřoval na politiku, v rámci svého díla zmiňuje politická témata, která předznamenávají osvícenecké tendence. V pobělohorské době se myslitelé v českých zemích zabývali otázkou existence tzv. filosofického hříchu, což je prohřešek proti přirozenému zákonu, i bez existence Boha. Tento problém položil základy pro rozvoj sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že učenci jako Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence filosofického hříchu, která byla v roce 1690 prohlášena církevními úřady za bludnou. Dále se věnují počátkům teoretické reflexe národnostní otázky, jak ji zachycují františkán Bernhard Sannig na německé straně a Bohuslav Balbín na české.
Een boek kopen
Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století, Stanislav Sousedík, Kateřina Šolcová
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
Nog niemand heeft beoordeeld.
- Titel
- Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Stanislav Sousedík, Kateřina Šolcová
- Uitgever
- Pavel Mervart
- Jaar van publicatie
- 2021
- Formaat
- Paperback
- Aantal pagina's
- 256
- ISBN10
- 8074654443
- ISBN13
- 9788074654442
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Politicologie & Politiek, Filosofisch thema, Filosofie, Cadeaus voor Opa, Geschiedenis van de filosofie
- Aantekening
- Kniha analyzuje příspěvky k politické filosofii z protestantské a katolické strany v českých zemích 17. století. První část se zaměřuje na protestantské spisy před rokem 1620, jejichž autoři, jako Georg Erast Tschernembl a Jan Jesenský, byli účastníky stavovské revolty a navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů, obhajující odpor proti katolickému vladaři. J. A. Komenský, ačkoli se primárně nezaměřoval na politiku, v rámci svého díla zmiňuje politická témata, která předznamenávají osvícenecké tendence. V pobělohorské době se myslitelé v českých zemích zabývali otázkou existence tzv. filosofického hříchu, což je prohřešek proti přirozenému zákonu, i bez existence Boha. Tento problém položil základy pro rozvoj sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že učenci jako Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence filosofického hříchu, která byla v roce 1690 prohlášena církevními úřady za bludnou. Dále se věnují počátkům teoretické reflexe národnostní otázky, jak ji zachycují františkán Bernhard Sannig na německé straně a Bohuslav Balbín na české.


