Meer over het boek
Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.
Een boek kopen
Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa, Martin Tichý
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2017
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Martin Tichý
- Jaar van publicatie
- 2017
- Formaat
- Hardcover
- ISBN10
- 808791290x
- ISBN13
- 9788087912904
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Historisch thema, Geschiedenis, Politicologie & Politiek, Juridische thematiek, Politiek, Tsjechische & Slowaakse Geschiedenis, Moorden, Cadeaus voor Opa, Lokale geschiedenis, Communisme, Tsjechoslowakije, Moordenaars, Jaren 50 van de 20e eeuw, Collectivisatie
- Beoordeling
- 4,75 van 5
- Aantekening
- Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.