Meer over het boek
Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.
Een boek kopen
Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924, Petr Jelínek
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Petr Jelínek
- Uitgever
- Matice slezská
- Jaar van publicatie
- 2009
- Formaat
- Hardcover
- ISBN10
- 808688712X
- ISBN13
- 9788086887128
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Historisch thema, Geschiedenis, Politicologie & Politiek, Verhalende Journalistiek, Tsjechische & Slowaakse Geschiedenis, Internationale Betrekkingen, Tsjechoslowakije, Polen (staat), Tussenoorlogse Periode, Tsjecho-Poolse Relaties
- Beoordeling
- 4 van 5
- Aantekening
- Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.