Proč bydlíš v rybníku, zelený vodníku?

Meer over het boek

Ahoj děti! Chutná vám pampelišková limonáda? Vařívá vám aspoň občas k snídani bílou kávu bílá paní? Dovedete jen tak zprůsvitnět, když vás něco překvapí? Vážně ne? A na Papírové náměstí jste už někdy zavítaly? Tam se dějí věci! Když prší, můžete tam potkat klidně i vodníka na procházce. Nejspíš to bude tím, že v jednom ze stařičkých domů žije jeho kamarádka. Taková neobyčejná holčička Anetka. Je jí osm let pryč a leckdo ví, že je polokouzelná. O té jste už možná slyšely. Tehdy, asi před rokem, když pomuchlé strašidlo rachfle přišustilo nevím už odkud na Papírové náměstí a vyvádělo až hrůza. Nebýt Anetky Podzimkové... Ani to se k vám nedoneslo? K někomu ano. Takhle v rychlosti to odvyprávět stejně nejde. Vy ostatní si raději ten příběh o nastydlých strašidlech přečtěte. Teď vám ale přinášíme zelené povídání o dobráckém vodníkovi Škvejchlovi, se kterým se Anetka Podzimková zná už nějaký ten pátek. Vsadím se o pistáciovou zmrzlinu s petrželí, že zelenějšího kamaráda než je ten Anetky málokdo má. Ale jestli chcete, Škvejchla může kamarádit i s vámi. Je majitelem parádní sbírky hrnečků, lidi netopí a baví ho hrát si s dětmi. Zelené má uši i nos,pod vodou neslyší, jak zpívá kos. Ruce, nohy, uši i krk zelenější má než jehličí smrk.Mokrý má šos na kabátku, rád chodí zalévat předzahrádkunedaleko vltavských vod.Kape mu ze šosů, z kapes i z bot.