Krysař

První české vydání jednoho z nejrozsáhlejších básnických textů Mariny Cvetajevové, napsaného v roce 1925 ve Všenorech a dokončeného v Paříži, je paradoxně dosud nepřeložené. Text je jazykově složitý a politicky nabitý, což ztěžuje jeho překlad. Cvetajevová, známá svou vášnivou lyrikou, v této básni projevila specifickou vnitřní sílu, i když je psaná na motivy staré německé pohádky. Dílo se vyznačuje „lyrickou satirou“, která je hořce ironická a obsahuje politický podtext. Cvetajevová využívá legendu k filosofickému rozjímání o věčném soužení dobra a zla v lidské duši a posměchu pokrytecké měšťanské morálce. I když se tematika vztahuje k německé kultuře, popisované reálie mytického města Hammeln mají český nádech, evokující každodenní život. Politická tematika se soustředí na likvidaci krys, které symbolizují bující bolševismus. Jazyková náročnost této pasáže je experimentální a připomíná Chlebnikovův styl. Satira hádky Krysaře s konšely kritizuje vztah umění k poklidnému měšťanskému životu. Závěrečná kapitola, v níž Krysař odvádí děti do vody, je nejdojemnější a výrazně se odlišuje od ostatních částí. Cvetajevová se v textu vyznává ze svého vztahu k české zemi, ačkoliv obsahuje pouze jednu konkrétní narážku na české reálie. Celý text je prodchnut „českým duchem“.