Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
Boekbeoordeling
Meer over het boek
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.
Een boek kopen
Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658, Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Uitgever
- Jihočeská univerzita
- Jaar van publicatie
- 2020
- Formaat
- Hardcover
- ISBN10
- 8073948060
- ISBN13
- 9788073948061
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Historisch thema, Handel, Business & Management, Politicologie & Politiek, Juridische thematiek, Recht, Rusland, Oostenrijk, Studie, 17e eeuw, Academische studies, Diplomatie, Internationaal recht, Diplomaten
- Beoordeling
- 1 van 5
- Aantekening
- Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.