Podvojná znamení

Meer over het boek

Z letmé četby záložky knižní novinky Gustava Erharta je zřejmé, jaká krev proudí v této temné poezii. Citaci Breiského, dandyho české dekadence, podpírají jména Leonory Carringtonové, Aubreyho Beardsleyho a Leopolda Lugonese, jejichž dílo dominují surreálné a symbolistní prvky. Černý obal knížky s rozostřenou fotografií Jana Horáčka dále potvrzuje dojem „pohřebního“ věnce chladných, pevných textů-zaříkání, které se napájejí z tradice poezie fin de siècle a dekadence. Jdou však i hlouběji k sebezničujícímu splínu autora Květů zla, unikajícího z pozemského pekla do umělých rájů z alkoholických a drogových přeludů. Motivická šíře Erhartovy poezie sahá od romantické školy a blakeovského mysticismus po středověkou symboliku alchymistů a antickou, židovskou či perskou mytologii. Vzniklá šifra je hermetická a nesnadná k porozumění, ale jasně sděluje: Smyslová skutečnost je faleš a mýlka, věčně se navracející úzkost a nenaplněnost. Pro pravdivé poznání věcí je třeba překročit meze času a prostoru a vstoupit na „vinici záhad“. Hlavní premisa Erhartových básní je, že „za věcmi pravda / nikdy v nich“. Tento svazek přináší dosud nejpozoruhodnější příspěvek edice Česká slova.