Bookbot

Filosofické drobty aneb trocha filosofie

Parameters

  • 136bladzijden
  • 5 uur lezen

Meer over het boek

Filosofické drobky patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá „myšlenkovým projektem“ neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí hypotézy, jak by tomu bylo, kdyby poznání věčné pravdy probíhalo jinak, než jak předpokládá Sókratés. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat.

Een boek kopen

Filosofické drobty aneb trocha filosofie, Soren Kierkegaard, Kateřina Kolínská

Taal
Jaar van publicatie
2025
product-detail.submit-box.info.binding
(Paperback)
Zodra we het ontdekt hebben, sturen we een e-mail.

Betaalmethoden

Nog niemand heeft beoordeeld.Tarief

Titel
Filosofické drobty aneb trocha filosofie
Taal
Tsjechisch
Jaar van publicatie
2025
Formaat
Paperback
Aantal pagina's
136
ISBN13
9788053002103
Reeks
Aantekening
Filosofické drobky patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá „myšlenkovým projektem“ neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí hypotézy, jak by tomu bylo, kdyby poznání věčné pravdy probíhalo jinak, než jak předpokládá Sókratés. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat.