Stříbro v evropském peněžním oběhu 16.-17. století (1472-1717)

Hlavním tématem této knihy jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, se zaměřením na roli stříbra. Ta se výrazně lišila od role zlata, přičemž obě kovy byly po staletí používány jako platidlo i obchodní komodita. Stříbro se transportovalo jako ražené mince, litá ingoty či účetně mezi pobočkami obchodních firem rozložených v klíčových obchodních oblastech. Jeho cena byla v Evropě ve srovnání se zlatem nižší, avšak jeho fyzikální vlastnosti umožnily širší užití v peněžním oběhu. Autor zdůrazňuje rozdíly ve funkci obou kovů, což považuje za důležité pro interpretaci mocensko-politických změn v tehdejší Evropě. Touha po drahých kovech a zisky z obchodování s nimi zásadně ovlivnily vývoj Evropy na počátku raného novověku. Reálná peněžní směna však podléhala i jiným zákonitostem, které nebyly závislé pouze na mezikontinentálním obchodu a cenových rozdílech mezi zlatem a stříbrem. Důležité byly i faktory jako panovnický mincovní regál a politické ovlivňování peněžního oběhu. Tato práce se proto více zaměřuje na stříbro v peněžním oběhu, což umožňuje identifikovat propojení mezi politikou, ekonomikou a peněžními vztahy, neboť struktura stříbrného oběživa poskytovala raně novověké politické reprezentaci ekonomické nástroje, které se zdají být moderními.