Sám proti peklu

Meer over het boek

Bojiště bylo červené krví. V dálce se vynořil osamělý rytíř. Hrdě seděl na svém koni, neboť on a jeho rekové dobyli velkého vítězství nad svými nepřáteli. Teprve několik málo dní uplynulo od toho vítězství, ale za tu dobu se bojiště stalo místem děsu. Na krví nasáklém poli již neležely žádné mrtvoly, ale bělavé kostry, které byly probodané šípy a kopími. Protože Astahoe, pekelný rytíř, byl spojencem pekla.