Naplánovaná kinematografie : český filmový průmysl 1945 až 1960

Kinematografie v poválečném Československu prošla dvěma klíčovými změnami: v srpnu 1945 byla zestátněna a po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 podřízena ideologickým cílům nového režimu a sovětizaci. Texty zkoumají opomíjené období konce 40. a 50. let na základě široké škály archivních materiálů. Studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu ovlivněné socialistickým plánováním. Analyzují produkční kulturu barrandovského studia, zavádění koprodukčního modelu v kontextu východního bloku, specifika „účelové“ produkce Krátkého filmu a Československého armádního filmu a institucionální formování produkce pro děti. V oblasti distribuce se zaměřují na změnu role karlovarského filmového festivalu, historii Filmového festivalu pracujících, kulturně-politické ideály a realitu putovních kin, akci Filmové jaro na vesnici, problémy s kinofikací a technickým vybavením kin a vývoj konkurenčního vztahu mezi Československým státním filmem a Československou televizí. Sborník se vyhýbá estetickým normám socialistického realismu a místo toho se soustředí na institucionální podmínky, kulturně-politický kontext a konkrétní problémy spojené s vznikem a distribucí širší škály filmové produkce.