Světlo géniů je zcela původní práce Květoslava Minaříka, která systematicky jako učebnice pojednává v sedmi kapitolách o praktické józe. - Pojem mystiky: Jaké jsou předpoklady úspěchu v mystickém poznání? Proč jsou osobní osudy tak rozdílné? - Karma: zpětný vliv činů, myšlenek a pocitů na vlastní osudy, vysvětlený z psychologického a fyzikálního hlediska. - Mravní předpoklady mystického vývoje. - Soustředění: psychický nástroj jógy. - Soustředění s kvalitami: pokyny jak kvalitativně ovlivnit psychickou přirozenost soustřeďováním, jež se opírá o určité ideje. - Mystické stavy: stigmatizace, křty, znovuzrození, tzv. vnitřní hlas, Práh smrti; co k nim vede, jak je hodnotit. - Proč být jóginem: důvody, které člověka vedou k tomu, aby se jóginem stal.... celý text
Květoslav Minařík vybírá citáty ze všech čtyř evangelií, Skutků apoštolů a některých epištol a doprovází je vysvětlujícími komentáři. Křesťanské učení Nového Zákona interpretuje jako nauku o vědění, moci a osvobození, která člověka vede cestou spásné mravnosti až do úplného ozdravění a nabytí moudrosti. Obhajuje hloubku a velikost přínosu křesťanství, které někteří současní tzv. mystici podceňují ve srovnání s orientálními naukami. Cesta prosté morálky, jak ji ukazuje Nový Zákon, je předepsána každému, kdo chce dospět do světa Veliké mystiky všech dob a směrů. Tato kniha ukazuje jak po této cestě jít.
Filozofické učení mudrce Lao-c' je podle některých pramenů staré přibližně 2,5 tisíce let a bývá pokládáno za málo srozumitelné, avšak autor ho pokládá za mudrce, který popisuje svět a upozorňuje na to, co ho dělá špatným nebo dobrým.
Psychologie skutečnosti. Stěžejní dílo. Zevrubné informace o různých druzích jóg a o „integrální józe , již je u nás možno bez nebezpečí provádět. Beseda bohů je napsána jako učebnice jógy. Květoslav Minařík zde podává zevrubné informace o různých druzích jóg a přizpůsobuje je evropskému životu a myšlení v závěrečné „integrální józe. Problém duchovního vývoje se zde řeší především mravním přepodstatněním, založeným na vůlí vyvolaných a záměrně udržovaných pocitech. Teprve na nich pak staví meditační, koncentrační a dechová cvičení. Díl první - „Fyziologické, psychologické a karmické podklady pro sjednocení individuálního bytí s absolutnem - se zabývá např. otázkami způsobů prožívání a cest ke svobodě, psychologickými a parapsychologickými podklady jógy, problémy karmy, dobra, odosobnění aj.; druhý díl shrnuje obsah už v názvu - „O speciálních jógách a o józe integrální . Z předmluvy: Nechť se čtenář namáhá, aby pochopil, že mu vlastně záleží především na tom, aby šťastně žil. To je otázka prostého a skutečného (pocitového) žití, nikoli duchovního vývoje, jak si sám namlouvá nebo si dal namluvit. - Jógin si nesmí lhát. Musí přiznat fakt, že jeho bytost je podrobena přírodě, a proto se musí snažit osvobodit se ze závislosti na přírodním dění vhodnými a neselhávajícími prostředky. Mohu ho ujistit, že to nebudou především rozličná soustředění. Spíš to bude soubor dobrých pocitů, které na sobě vynutí. - Prostřednictvím pocitů vhodné povahy, jež na sobě vynutil, se toužící člověk může dostat až do světa Brahmy. Teprve ve světě Brahmy, kam se může dostat zkvalitňováním mravnosti, může začít pravou jógu. To buď každému poučením, co musí učinit, než dozraje pro jógu v jejím nejvyšším aspektu.... celý text
Výklad významného českého mystika o kořenech neúspěchů v duchovním úsilí a o metodice správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji
„Otci jógy" Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra". Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách: Výroky o mystických cvičeních, Krijájóga, O silách, Svoboda. Smysl těchto prastarých aforismů Květoslav Minařík vysvětluje čtenáři dnešní doby na základě vlastního poznání. Jako podklad si vybral překlad ze sanskrtu od německého učence J. W. Hauera, který pokládal za nejsrozumitelnější.
Druhé přepracované vydání.
Druhý díl výběru drobných prací Květoslava Minaříka Drahokamy 2 stejně jako prvý navazuje na jeho nauku, kterou nazval „integrální jóga“, aby ji odlišil od neúplných jógických systémů, s nimiž se v Evropě setkáváme a které často opomíjejí hluboké morální požadavky, takže se mění v bezduchá tělesná cvičení. Jsou zde uvedena především autobiografická sdělení o vlastním jógickém vývoji, po nich následuje několik sdělení, zabývajících se vztahy k různým vědním oborům a filozofickým systémům duchovních nauk, a práce se speciálním zaměřením.
Z obsahu:
...Snažil jsem se být radostný tím víc, čím více jsem se zříkal světa. Tím se mi podařilo udělat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách. Komu se podaří udržovat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách, stane se velmi citlivým na prostředí i na jednotlivé lidi. Proto jsem začal poznávat, že nálady jsou ovlivňovány vlnobitím vlivů, které působí na každého jednotlivce. Z toho jsem se poučil, že své duševní stavy musím chránit nejen před nezřetelnými změnami svého vlastního nitra, nýbrž i před zesílenými vlivy prostředí. Když jsem se naučil chránit před ovlivňujícími momenty prostředí, poznal jsem, že stejně jako prostředí ovlivňuje jednotlivce, jednotlivec může ovlivňovat prostředí. Poznal jsem, že nasadí-li někdo proti velmi silnému vlivu prostředí příslušný druh vůlí mocně udržované nálady, projeví se to v přenášení jeho nálady na společnost, v níž se nachází...
Vysvětluje základní pojmy duchovních nauk a jejich vztahy k ostatním vědám. Tematický záběr 1800 hesel je nesmírně široký: styčné body mezi psychologií, fyziologií, neurologií, fyzikou a mystickou praxí; křesťanství, buddhismus a další orientální náboženské i filozofické směry, tibetská mystika a různé evropské filozofie; astrologie. Základní pojmy jógické praxe různých jóg, postupy jejich realizace a problémy, na něž narážejí lidé, snažící se žít podle duchovních mravních zásad, a ještě mnohé jiné. To vše vysvětleno ze zorného úhlu mistra mystiky, praktika, který všechny návody sám vyzkoušel.
Pro snazší orientaci je na konci slovníku uveden seznam všech hesel.
Vydání první
Tibetské texty shrnuté v dvoudílném Tajemství Tibetu označil Květoslav Minařík za nejhlubší a nejzajímavější spis v evropské mystické a psychologické literatuře. Do komentářů promítl své přímé životní a mystické zkušenosti a na jejich základě vysvětluje tibetský text moderní psychologickou terminologií. Zejména tam, kde se věnuje povaze a funkci vědomí jako nejdůležitějšího faktoru bytí, ukazuje světové psychologii směr další cesty a nové obzory. Druhé přepracované vydání. Zdůrazňuje především vztahy mezi správnou životosprávou z hlediska mravnosti a osobními osudy jedince i celé společnosti. Proto je tato kniha nejvýznamnější příručkou životní metodiky; její pomocí může čtenář nejen odstranit nepoznání, ale vytvořit si též předpoklady ke spokojenosti.
