Ruralistické verše oslavující rodný dům a domovský kraj s jeho sklizněmi, strnisky, hořkým vínem a závětřím, kam se vracejí životem znavení poutníci po okrscích světa.
Jan Karník Boeken
Jamborové jsou rodem selským a úspěšným. Ale od roku 1850 nastávají problémy. A autor je vkládá do této "kroniky", čtenář se s těmito problémy plně seznámen a názor si na ně udělá každý sám. 2. vydání.
Verše z let 1939–1940. Sbírka tematizuje konec života, snění o Onom světě, vzpomínky na dětství a bilancování. „Oral jsem, zaséval – nebudu víc. / Kleč padá z ruky. Dooráno. / Dědicům věrným jdu s pozdravem vstříc: / Orejte šťastně zítra ráno!“
Sbírka přemítavé a přírodní lyriky – přítomno je básníkovo veršované představení sebe sama, chvalozpěv na lípu před oknem či připomínky básníkových uměleckých souputníků, jako byl František Táborský.
