Michal Bobek Boeken

Sedm let po přistoupení České republiky k Evropské unii již právo EU ztratilo nádech aproximační exotiky. Stalo se realitou běžného dne, a to jak před českými soudy, tak dalšími státními orgány. Mladá česká právní praxe je nicméně zároveň postavena před řadu otázek týkajících se prolínání obou právních řádů, unijního a českého. Cílem publikace je provést praktikující právníky principy a procesem vnitrostátní aplikace práva EU. Kniha nejenom podrobně rozebírá základy vnitrostátního působení unijního práva, jako jsou kupříkladu přímý účinek, souladný výklad, přednost unijního práva včetně otázek ústavnosti a ochrany základních práv, odpovědnost za škodu způsobenou porušením unijního práva aj. Detailní pozornost je také věnována dalším, méně probraným otázkám, které však v české aplikační praxi vyvstávají, jako je ku pří kladu temporální působení práva EU na území nového členského státu či problémy plynoucí z více ja zyč nosti unijních předpisů při jejich aplikaci českými orgány. Výklad vychází nejenom z detailního rozboru práva EU a především judikatury Soudního dvora, ale také z české judikatury a praxe správ ních orgánů při aplikaci unijního práva. Právě rozsahem a hloubkou zohlednění unijní a české aplikační praxe představuje publikace nepostradatelného průvodce každého českého právníka po jeho evropském osudu.

Pozoruhodná kolekce úsměvných i převážně nevážných postřehů, fejetónů a glos od známých osobností právnické scény navazuje na úspěšné internetové diskusní forum (blog) Jiné právo. Lehkým perem se v něm autoři vyjadřují k celé řadě témat souvisejících s právem. S oblibou vtipně glosují nejnovější rozhodnutí soudů, bez skrupulí se vyjadřují ke skandálům právnického světa a s vervou komentují aktuální témata ze všech oblastí práva. Navzdory odlehčenému tónu se vždy jedná o fundovaný pohled do nitra problematiky, navíc podaný neobvyklou formou, která si rychle získává další příznivce. Jiné právo offline představuje výběr nejlepších příspěvků (postů) z této diskuse obohacený o původní příspěvky k fenoménu blogování a práva na internetu.

Skupina expertů z právnických fakult i justice podává ucelený výklad o roli judikatury při formování práva, a to zejména v České republice, ale také v evropském měřítku a v komparaci se systémem common law.

Ústavní imperativ rovnosti a zákaz diskriminace jsou základní stavební kameny moderních právních řádů. Vyčlenit jednotlivce či skupiny jednotlivců na základě určitých znaků, typicky osobních charakteristik mimo kontrolu jednotlivce, a na jejich základě zhoršit jejich právní postavení se může zdát zlovolným porušením základů právního státu a lidské důstojnosti. Na druhou stranu je ale celý právní řád postaven na vyčleňování, klasifikacích, kategoriích a odlišném zacházení pro různé subjekty. Kde jsou hranice mezi běžnou klasifikací a nezákonnou diskriminací? Co je s čím vůbec srovnatelné? Kdy a z jakých důvodů je diskriminace ospravedlnitelná? Jak ji dokazovat? Je zákazem diskriminace vázána pouze veřejná moc, nebo i fyzické a právnické osoby? Jaká úloha přísluší moci soudní? Publikace představuje úvod do v Česku v podstatě neznámé problematiky a náměty k dalšímu samostudiu. Jako taková se hodí nejen pro všechny právníky, kteří se budou s problematikou zákazu diskriminace setkávat, ale také pro neprávníky.

Dlouho očekávaný úplný komentář k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Komentář je adresován rovněž slovenskému čtenáři.

Úsměvné fejetony nejen o literatuře, psané renomovanými právníky, Vojtěchem Šimíčkem a Michalem Bobkem (soudci Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, učiteli právnických fakult ad.).

Spočíval problém komunistického práva jen v jeho aplikaci konkrétními lidmi popřípadě v jeho dočasném více či méně přímém ovlivňování nedemokratickou politikou anebo v systému jako takovém? Bylo možno očekávat, že když bychom s cinkáním klíčů ještě pár let počkali, dočkali bychom se nakonec přece jen tak dlouho ohlašovaných světlých zítřků? Na jakých hodnotách vlastně bylo komunistické právo založeno? Je něco, čím toto právo přispělo do „světové pokladnice jurisprudence“? Měli bychom se k některým jeho institutům vrátit, respektive, je dobře, že jsme u nich zůstali? Celkem dvacet devět autorů odpovídá na tyto otázky ve třech desítkách příspěvků dělených do čtyř částí. První z nich obsahuje texty zaměřené na obecnější filosofické a historické okolnosti spojené s komunistickým právem. Druhá část nabízí analýzy jednotlivých právních odvětví, hlavních institutů, osobností a vývojových trendů. Třetí část se věnuje rozboru právní úpravy i faktické reality činnosti v nejvýznamnějších právních profesích. Konečně čtvrtá zahrnuje několik osobních vzpomínek na dobu komunistického práva.

Jak právo EU ovlivňuje výklad a aplikaci českého právního řádu? Tato publikace nabízí ohlédnutí za prvními dvěma dekádami členství České republiky v Evropské unii a ptá se: Byly vyhlídky a predikce na téma europeizace formulované před dvaceti lety při našem přistoupení k EU alespoň trochu trefné? K jak hluboké proměně došlo v jednotlivých oblastech práva, stejně jako v přístupu jednotlivých aktérů? Publikace zahrnuje bezmála dvacet příspěvků, a to jak retrospektivních, tak z části introspektivních. Zaprvé to jsou příspěvky bilanční od autorů, kteří se danou problematikou a vnitrostátní aplikací unijního práva v konkrétním odvětví jejich specializace zabývají dlouhodobě, často již od okamžiku přistoupení v roce 2004. V případě těchto autorů je věcná retrospektiva občas obohacena i o přesahy osobní, zahrnující úvahy diachronické. Výběr osobností známých a uznávaných ve svých oborech je doplněn o pohled mladší generace. Zadáním pro tyto autory bylo nastolit nová témata, kde lze spatřit zajímavé nové a současné problémy či otázky vnitrostátních dopadů unijního práva. Shromážděné příspěvky nabízejí unikátní vhled do řady právních oblastí – od práva ústavního, přes právo správní, trestní, problematiku hospodářské soutěže, ochranu před diskriminací, až po popis přístupu jednotlivých aktérů k právu Unie, ať již v oblasti legislativy, či v soudní aplikační praxi. Čtenáře zaujme nejenom akademický rozbor jednotlivých otázek, ale především praktické zkušenosti a vhled autorů.

Publikace se pokouší zodpovědět otázku, jaké opravné prostředky má jednotlivec k dispozici v případě, že národní soud posledního stupně poruší svoji povinnost a neobrátí se s předběžnou otázkou na ESD. Publikace se neomezuje pouze na pojednání o relativních otázkách komunitárního práva či právních řádů vybraných členských států EU, ale podstatná část práce je věnována promítnutí získaných poznatků do budoucí spolupráce českých soudů s Evropským soudním dvorem a Soudem prvního stupně.