Petr Patočka Boeken

Snové symboly individuačního procesu. Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Po „Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie“ následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: „Snové symboly individuačního procesu“; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Knížka o Matcha Tea obsahuje téměř 100 stran informací o zeleném pokladu jménem matcha. První část se věnuje historii čaje matcha, jeho zpracování, benefitům i o historii firmy Kyosun, s.r.o. Druhou část knihy tvoří oblíbené recepty, které od této chvíle můžete mít přímo ve své kuchyni.

One of a number of major works written by Jung during his seventies in which he discusses the relationships between psychology, alchemy and religion. The particular focus in this volume is the rise of Christinity and the figure of Christ.

Podtitul: O čem vypovídají sny umírajících Autorka studuje v knize Sen a smrt v jedenácti kapitolách sny umírajících na pozadí egyptských sakrálních a alchymistických textů ve spojitosti se symbolikou archetypních obrazů ve snech.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření.

Tato přelomová a dnes již klasická kniha zkoumá Velkou matku jako prvotní obraz lidské psychiky. Renomovaný analytický psycholog Erich Neumann zde čerpá z rituálů, mytologie, umění a záznamů snů a fantazií, aby prozkoumal, jak byl tento archetyp navenek vyjádřen v mnoha kulturách a obdobích od pravěku. Ukazuje, jak byla žena reprezentována jako bohyně, monstrum, brána, strom, měsíc, slunce, loď a každé zvíře od hadů po ptáky. Neumann vnímá univerzální zkušenost matky jako vyživující i děsivou; zakořeněnou v dialektickém vztahu rostoucího vědomí, symbolizovaného dítětem, k nevědomí a neznámu, symbolizovaného Velkou matkou.

Představy spásy v alchymii Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.

Writing in a clear and readable style, two leading women of the Jungian school of psychology present this legend as a living myth that is profoundly relevant to modern life. 17 illustrations.

1.vydání. I-t'ing je pravděpodobně jednou z nejstarších knih Číny. Sinolog Richard Wilhelm, žijící v minulém století, tuto bohatou pokladnici staré čínské moudrosti během svého pobytu na Tchaj-wanu po čínské revoluci prostudoval a svým dnes již klasickým překladem ji zpřístupnil evropským čtenářům. Od té doby tato životní moudrost oslovuje nové a nové čtenáře. Jako orákulum, divinační techniku, lze I-t'ing využít k dotazování se, jak jednat v konkrétních životních situacích. Odpovědi obrazného rázu pak pomáhají porozumět současné situaci i směru, kterým se může budoucnost člověka ubírat. V tomto pojetí je I-t'ing úzce spjat s myšlenkou synchronicity, jak ji představila jungovská analytická psychologie.

Autor v této knize vytváří literární obraz otce formou mozaiky elegantních esejů, využívajících jeho hluboké znalosti kulturních dějin a analýzy historických obrazů otce. Čtenáře zavádí do říše savců, kde samci soupeří o samice, přičemž biologické otcovství se stává skutečným otcovstvím až s volním aktem "adopce". Otcovství, na rozdíl od instinktivního mateřství, je projevem záměru a vůle, a souvisí s rodinou a civilizací. Střet biologického a kulturního momentu v muži-otci se projevuje v paradoxu otce, který by měl být laskavý k rodině, ale vítězný vůči společnosti. Muž se v dospívání může vydat buď cestou regresivní mužské hordy, nebo k otcovství, které znamená zodpovědnost. Zoja sleduje historii otce v západním světě, od pravěku po současnost, a analyzuje hodnoty a tradice spojené s otcem v kontextu rychlých změn. Zkoumá propast mezi generacemi a vliv tržních pravidel na duchovnost a hierarchii otce. Moderní otec se stává uzavřeným a mlčenlivým, přičemž tráví málo času s rodinou. Zoja konstatuje, že otec se ztrácí, a apeluje na nezbytnost hledání otce, což je důležité téma v evropské kultuře. Jeho přístup je psychologický a komplexní, odhalující psychologická fakta jako cenná sdělení pro duši. Kniha, oceněná italskou literární cenou a americkou Gradiva Award, má co říci každému, kdo se zajímá o psychologické pozadí dnešní doby, historii západu a postavu otce.