Eva Vaníčková Volgorde van de boeken

Metody rekonstrukce podoby člověka podle lebky dnes prožívají celosvětovou renesanci a nacházejí široké využití především v historické, prehistorické a forenzní antropologii. Unikátní metodu rekonstrukce obličeje umožnilo vytvořit teprve zjištění, že mezi tvarem lebky a jejím pokryvem existují konkrétní a korektní závislosti. I když současný výrazný rozvoj technologií a metodik nabízí několik možných přístupů ztvárnění lidské podoby, mezi nejoblíbenější stále jistě patří sochařské zpracování. V historii metody antropologické rekonstrukce je propojení antropologa a sochaře velmi výhodné, protože umožňuje kombinaci odborných znalostí a přináší divácky atraktivní výsledky v podobě rekonstruovaných tváří. Sochař zajišťuje modelaci a kvalitní řemeslné zpracování, antropolog správnost výstupu a omezuje subjektivnost tvůrce. Samotná rekonstrukce nezahrnuje pouze vytvoření tváře, ale i pátrání, jaké zkoumaná osoba zaujímala místo ve společnosti, odkud pocházela, jaké prodělala nemoci, čím se živila, jak byla oděná či jaký mohla mít účes. To vše je výsledkem spolupráce s celou řadou dalších odborníků a institucí. Po vzniku Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v roce 2016, jsme realizovali již řadu rekonstrukcí, které vždy vzbudily značný zájem laické i odborné veřejnosti. Tyto pozitivní ohlasy na naši práci vedly k potřebě zřetelněji zakotvit společnou činnost ve struktuře instituce. To bylo hlavním důvodem vzniku Laboratoře antropologické rekonstrukce při Centru kulturní antropologie MZM v roce 2018. Výsledky naší dosavadní spolupráce s řadou tuzemských a zahraničních vědeckých i paměťových institucí jsou předmětem předkládané publikace.

Výčet všech forem interpersonálního násilí páchaného na dětech a vyskytujícího se v rozmanitém sociálním prostředí. Brožura vydaná Úřadem vlády v rámci vládní kampaně Stop násilí na dětech.