Marceline Desbordes-Valmore was een Franse dichteres wier melancholische, elegische verzen worden bewonderd om hun gratie en diepe emotie. Haar werk duikt vaak in duistere en deprimerende thema's, die haar eigen turbulente leven weerspiegelen. Ze is opmerkelijk de enige vrouwelijke auteur die is opgenomen in de beroemde bloemlezing Les poètes maudits van Paul Verlaine. Haar onderscheidende stem en literaire betekenis maken haar tot een boeiende figuur in de Franse poëzie.
Kniha je u nás prvním chronologickým výborem z autorčina díla, jejímž inspiračním zdrojem byl vlastní neutěšený život. Básně jsou členěny do několika oddílů – Romance a elegie, Nové básně, Nářky, Chudé kvítí, Kytice a modltby, Básně vydané posmrtně. Do části Chudé kvítí byla včleněna i báseň Na ulici, kterou se za autorčina života neopovážil žádný vydavatel vydat.
Inspirací tvorby této francouzské básnířky byly celoživotní vzpomínky na první osudovou lásku k muži, který ji opustil a jehož jméno nikdy nikomu neprozradila. Její poezie je něžná, komorní, naprosto přirozená. Hugo ji nazval „královnou světa citů“ a Verlaine ji jako „nejgeniálnější a nejnadanější ženu století“ zařadil mezi prokleté básníky po bok Mallarméa a Rimbauda. Doslov Václav Černý. 4., rozš. vyd.