Alena Macková Volgorde van de boeken

Monografia „Spoločenské a demografické pomery mesta Pezinok v 18. storočí“ je venovaná úzko špecifikovanej geografickej oblasti - slobodnému kráľovskému mestu Pezinok. Ako už názov napovedá, podrobnejšie sa sústreďuje na populáciu mesta, zmeny ku ktorým v nej dochádzalo, zloženie obyvateľstva a jeho špecifiká, majetkové pomery a demografické ukazovatele. Svojím spôsobom tak ide o výskumnú sondu prispievajúcu k dejinám miest a vývoju populácie. Časovo sa monografia zaoberá obdobím 18. storočia, ktoré je príznačné nielen politickým a hospodárskym vývojom (ukončenie stavovských protihabsburských povstaní či bojov s Turkami, hospodárske dôsledky presahujúce udalosti predchádzajúceho storočia), ale aj vznikom nových druhov písomností, využiteľných pri demografickom výskume. Úvodné kapitoly sú venované dôležitosti, štruktúre a výpovednej hodnote rôznych typov archívnych prameňov, ako aj pozadiu dejín mesta Pezinok v odbornej literatúre. Súčasťou monografie je aj stručný prehľad politických a hospodárskych dejín mesta v novoveku, demografický vývoj do obdobia skúmaného 18. storočia, či podoba mesta vrátane uličnej čiary a významných budov. Najpodstatnejšia časť monografie sa však sústreďuje na štruktúru obyvateľstva v 18. storočí, rozdiely v sociálnom statuse a majetkovom zázemí obyvateľov, najčastejšie druhy remesiel a vo všeobecnosti zamestnanie obyvateľov, jeho etnicitu, vierovyznanie, demografické ukazovatele a špecifiká, ako aj zmeny, ktoré v týchto súvislostiach nastali v priebehu storočia. Predovšetkým výskum demografických pomerov prináša so sebou mnoho výziev, nutnosť využívania demografickej štatistiky či sondáže. Vzhľadom na skúmané obdobie 18. storočia je dôležité brať do úvahy takmer úplnú absenciu archívnych prameňov demografickej povahy, teda dokumentov, ktoré už pri svojom vzniku mali za cieľ skúmanie populácie, jej skladby a podobne. Preto na takéto skúmanie v danom období musia zvyčajne postačovať iné druhy archívnych prameňov, najčastejšie finančného (daňového) charakteru. Dôležitým zdrojom informácií sú ale aj stále nie príliš využívané matriky. Úzke geografické vymedzenie skúmanej lokality umožnilo ucelené spracovanie zachovaných matrík, ako aj širokého spektra iných druhov dokumentov, s cieľom získania čo možno najkomplexnejšieho obrazu o obyvateľstve a jeho živote v meste Pezinok v priebehu 18. storočia.

Kniha nejenže nabízí přehled dosavadního fungování nových médií v politické komunikaci ve světě, ale přináší také pohled na to, jak byla nová média pro politické účely užívána českými politiky a českou populací mezi roky 2013 a 2015. Monografie vychází z disciplíny politická komunikace spojující přístupy z oborů politologie, mediálních studií i sociologie. Ústřední otázkou série čtyř výzkumů realizovaných v letech 2013-2015, na nichž kniha staví, přitom je, jak čeští politici a občané využívali nová média (potažmo online sociální sítě) v politické komunikaci: kdo je využíval, jak a k čemu?

Publikace se zabývá předpisy, jež se týkají advokacie, v nejširším slova smyslu. Již ze samotné preambule vyplývá, že výklad zahrnuje spektrum od zákonů nejvyšší právní síly až po vyhlášky, resp. usnesení orgánů Komory. Autoři postupují od obecného ke zvláštnímu, a tak dávají zejména advokátní obci pramen poznání úpravy postavení advokacie, advokátů, obzvláště pak vztahu advokát a klient. Vykládají témata, která jsou kontroverzní. To se týká úvah o přiměřené odměně, o možné reklamě, o nabízení služeb, o poskytnutí informací o podnikání apod. Autorský kolektiv je sestaven z advokátů, kteří mají zkušenosti z práce v orgánech Komory. Zejména jsou to však advokáti, kteří poskytují právní službu klientům a je jim známo, jak výkon praxe vypadá. Všichni autoři si vytkli za cíl, že budou vykládat předpisy upravující advokacii v tom smyslu, že advokát poskytuje právní službu klientovi, který je tím, koho zejména mají tyto předpisy chránit. Do autorského kolektivu byli přizváni i experti na pojištění, a to jak pro profesní pojištění, tak i pro jiné druhy pojištění. S tím souviselo i zpracování otázky odpovědnosti za škodu. Autoři se snažili, aby kniha nebyla zahalena tajemstvím ve smyslu – „kde začíná problém, končí komentář“, naopak, se známými i méně známými potížemi na poli advokacie se vypořádali s příkladnou erudicí, noblesou i nadhledem.

Podrobný komentář nového procesního předpisu od renomovaných autorů reaguje již na první zkušenosti s jeho aplikací. Zapracována je i novela zákona č. 87/2015 Sb. Komentář obsahuje text zákona, odkazy na související ustanovení a předpisy, vlastní komentář a výběr judikatury. Mimoto je do knihy zařazena i aktualizovaná důvodová zpráva. Autorský kolektiv byl sestaven pod vedením doc. JUDr. Aleny Mackové, Ph.D. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a JUDr. Ladislava Muzikáře, soudce Městského soudu v Praze, a jeho členy jsou soudci, pedagogové právnických fakult a zástupce Veřejné ochránkyně práv.

Učebnice přináší výklad základních principů a institutů civilního procesu nalézacího. Reaguje především na významné principiální změny právní úpravy civilního procesního práva, odrážející změny v právu hmotném, současně však zahrnuje i změny jiné povahy. Předkládané znění je tak v souladu se současným stavem platného práva včetně přímo závazných norem práva Evropské unie a judikatury Soudního dvora EU i Evropského soudu pro lidská práva. Přijetí zvláštní, oddělené právní úpravy nesporných řízení vedlo autory k zamyšlení nad obsahem a systémem dosavadní učebnice. Proto je předkládané vydání věnováno právě jen řízení nalézacímu. Obsahuje výklady řízení sporného i řízení nesporného (zvláštních řízení) a výklady alternativního řešení sporů v České republice. Výklady řízení vykonávacího (exekucí) a řízení insolvenčního budou obsahem samostatné učebnice. Osmé, nezměněné vydání je reprintem sedmého, aktualizovaného a doplněného vydání, které vyšlo v roce 2014.

Druhá část učebnice civilního práva procesního obsahuje výklad řízení vykonávacího a insolvenčního. Vykonávací řízení je pojednáno nejprve obecně, včetně řízení s cizím prvkem, a následně konkrétně jako soudní výkon rozhodnutí, exekuční řízení vedené podle exekučního řádu a jednotlivé způsoby výkonu rozhodnutí. Část věnovaná insolvenčnímu řízení je doplněna výkladem mezinárodního a evropského insolvenčního práva. Autoři kladou důraz na výklad teoretických otázek, základních pojmů, institutů a zásad. Jejich cílem je poskytnout studentům práv i ostatním čtenářům jasnou a srozumitelnou studijní pomůcku i při neustálých změnách právní úpravy.