Karel Richter Boeken

S podtitulem: Tragický osud generála Heliodora Píky Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců a vojenských odborníků. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.

Knihy význačného historika podává ucelený kontext a příběh soužití Čechů a českých Němců od počátku raného českého státu po dramatické vyvrcholení v nacionalistické zášti během druhé světové války, která vedla k odsunu většiny Němců do Německa. Autor, Karel Richter, rodák ze Sudet a vojenský historik, popisuje události a mezinárodní situaci Československa v tomto složitém období, které zasáhlo jeho rodinu. Přesto nepropadá zášti a sděluje čtenářům důležité poselství: Co dál? Měli bychom setrvat v zákopech válečných časů a hrozit zrezivělými zbraněmi nacionalistických argumentů? Sudetští Němci v poválečné době vyčítají odsun. Je to bolestná otázka, jež musí být viděna v historických souvislostech, které se snažíme oživit. Jde o českou minci, ovšem německý rub. Zůstává otázka: co dál? Jak budeme žít? Vraťme se zpět po tolika letech nedá. Ale vezměme si k srdci poučení z dějin. Střežme se nacionalistických vášní! Vykořeňme nenávist a naučme se vzájemné úctě, vědomi si, že naši předkové žili a pracovali vedle sebe a vytvářeli vyspělou civilizaci ve střední Evropě. Mějme k sobě blízko, buďme přáteli, které spojuje idea mírového společenství rovnoprávných svobodných demokratických národů Evropy.

Vyprávění o válečných událostech, které plukovník Jiří Větvička prožil v letech 1939 až 1943, začíná líčením přechodu hranic do Polska, pokračuje vojenskými zážitky v této zemi, pochodem do Sovětského svazu a končí vzpomínkami na Buzuluk, v němž byl v lednu roku 1942 utvořen 1. československý polní prapor. Plukovník Jiří Větvička byl jedním z tisíců vojáků československé zahraniční armády kteří se zbraní v ruce prošli nejtěžší frontou druhé světové války. Navíc byl jedním z prvních několika set dobrovolníků, kteří po riskantním útěku přes přísně střežené hranice Protektorátu Böhmen und Mähren toužebně čekali na válku, která jim umožní bojovat za svobodu své okupované vlasti, a kteří na polském území utvořili československý legion – první vojenskou jednotku budoucí československé národně osvobozenecké armády. Karel Richter v této knize tlumočí vyprávění plukovníka Jiřího Větvičky větu za větou s pocitem zadostiučinění, neboť první verze vzpomínek vydaných Naším vojskem v roce 1969 v podání právě Karla Richtera byla úředním příkazem stažena z knihkupeckých pultů a vyřazena z politických důvodů z knihoven.

Podtitul: Boje na Dukle bez cenzury a legend. 29. srpna 1944 vypuklo na Slovensku, poněkud předčasně, vojenské povstání. Díky nerozhodnosti a zmatkům ve velitelském sboru byly německou armádou odzbrojeny ty slovenské divize, které měly zajistit hladký průchod Rudé armády průsmyky v Karpatech. Na pomoc bojujícím povstaleckým jednotkám vyrazila sovětská 38. armáda, včetně 1. čs. armádního sboru. 6. října 1944, po měsíci krutých a vyčerpávajících bojů a s nesmírnými ztrátami, dosáhli čs. vojáci hranic vlasti. Autor se nezaměřil na pouhý popis prudkých bojů v Karpatech, s využitím dosud utajovaných dokumentů i výpovědí pamětníků podává také v širších souvislostech poměrně objektivní pohled na složitý vývoj na Slovensku na sklonku války a na Podkarpatské Rusi po osvobození. Fotografie, jmenný rejstřík, literatura a prameny. 1. vydání.

Beletristickou formou zpracovaný život světově proslulého válečného dobrodruha z první poloviny 18. století barona Františka Trenka.

S podtitulem: Portrét čs. vojáka a diplomata První ucelené zpracování osudů generála, jehož celý život byl spjat se službou Československu. Po únoru 1948 byl obviněn ze špionáže a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti.

Přes louku se nedalo jít zpříma. Nikdo nemohl vědět, jestli někde za stromy nečíhají maďarští četníci s prsty na spouštích karabin. Nezbývalo než se hodný kus plazit trávou po břiše jako hadi. Teprve teď se náš nejmladší kamarád vzpamatoval, a jak nejrychleji mohl, soukal se za námi. Všichni jsme hekali a supěli, v slunečním žáru se z nás jen lilo, a přitom vzdálenosti jakoby neubývalo... (zkráceno - celá ukázka z knihy na: http://codyprint.cz/codyprint/gulag_ukazka.html)

Poslední výstřely druhé světové války zazněly v roce 1945, přičemž lidé na celém světě vydechli úlevou, když skončila největší a nejkrvavější válka v historii. Tato válka zasáhla téměř dvě miliardy lidí a stála 50 milionů životů. Zvláštní tragédií jsou osudy bezbranných obyvatel obcí, které se staly oběťmi nacistických barbarů. Mezi nimi se nachází sedm českých obcí: Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov a Javoříčko. Každé z těchto míst nese vzrušující válečný příběh a bolestné osudy mnoha lidí, mužů, žen i dětí. Tyto příběhy, odehrávající se v různých okolnostech, nám připomínají cenu obětování životů prostých lidí a vyzývají nás, abychom nezapomínali na padlé hrdiny. Skupina autorů, včetně Romana Cílka, Karla Richtera a Přemysla Veverky, se inspirovala odkazem těchto obcí a vytvořila uměleckodokumentární literární obraz důležitých odbojových událostí. Autoři znovu prozkoumali historická fakta a doplnili je novými poznatky, což prohloubilo dramatičnost a výstižnost jejich zobrazení.

Dílo volně navazuje na knihy „Přes krvavé řeky“ a „Apokalypsa v Karpatech“ (obě vyprodány). Autor sleduje nejen prudké boje na území osvobozované vlasti, ale i neúprosné diplomatické tahy o mocenský vliv včetně otřesného zneužívání partyzánského hnutí. Chystá se dotisk Dobývání domova II.

Dílo volně navazuje na knihy „Přes krvavé řeky“ a „Apokalypsa v Karpatech“ (obě vyprodány). Autor sleduje nejen prudké boje na území osvobozované vlasti, ale i neúprosné diplomatické tahy o mocenský vliv včetně otřesného zneužívání partyzánského hnutí.