Lukas Pokorny Boeken

Temná fantasy jízda světem Macbetha, plná promyšlených intrik, manipulativních proroctví a nemilosrdných prokletí, osloví především čtenáře se zálibou v příbězích Neila Gaimana. Vizuálně překvapí a zaujme kresba Štěpánky Jislové a Lukáše Komárka, autoři totiž během vyprávění hledají samotné hranice komiksového média. Téměř všechna zpracování Shakespearova Macbetha se zaměřují na titulní postavu královraha. Jaká ale byla role tří tajemných čarodějnic, jejichž stopa se objevuje od starých mýtů až po současná popkulturní díla? Co byly zač a jak to s nimi bylo dál? Morta, Lesis a Klota, tři sestry uvězněné ve světě vlastní kletby, zoufale hledají cestu na svobodu. Naráží přitom na lži, kterým věřily celá staletí, a staré vzorce, které dnes už neplatí. Kdo je nakonec oběť a kdo tyran? Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Miloš Fendrych má vše, po čem kdy toužil: peníze, za které si může koupit, co se mu zrovna zlíbí, spoustu vlivných známých mezi politiky i podnikateli, a tudíž také obrovskou moc. K tomu všemu mu až doteď přálo štěstí: z průšvihů se dokázal buď vyplatit, nebo je prostě s pomocí známých neutralizoval. Jenže nic neroste do nebe… Když je kvůli pašování nosorožčích rohů vyhoštěn vietnamský diplomat, zprvu se zdá, že to bude jen jedna z dalších nepříjemných epizod. Opak je ale pravdou: Fendrychovi se do cesty postaví nesourodá skupina lidí, které spojuje touha vyřešit dávno zapomenutý zločin. Jejich pátrání je zavede do hluboké minulosti, která má i po více jak 30 letech potenciál Fendrycha úplně zničit. Boj o přežití může začít ...

Die Historiographie ist der Kristallisationspunkt einer jeden Geschichtswissenschaft. Sie inszeniert das Schauspiel von Geschichte, entwirft ein fassliches Geschichtsbild, das seine Produktionsbedingungen letztlich verhehlt. Eine Fülle an Störelementen hindert die Historikerzunft im Sinne Leopold von Rankes bloß zu zeigen, wie es eigentlich gewesen. Geschuldet ist die Mär einer reanimierbaren gelebten Vergangenheit der Präfigurativität historischer Erkenntnis. Die vorliegende Studie sucht einen Beitrag zu leisten, die Historiographie in ihren epistemologischen Grundfesten besser zu verstehen.

Neuplatonismus und Neokonfuzianismus im Vergleich: Die vorliegende Studie dokumentiert, dass sich trotz unterschiedlicher doktrineller Parameter und des divergenten kulturell eingebetteten, zeitlichen und lokalen Settings, anhand einer abstrahierenden Analyse parallele funktionale Strukturschemata im ontologischen Diskurs zweier prominenter Exponenten von Neuplatonismus und Neokonfuzianismus – Salomon ibn Gabirol und Yi Yulgok – herauskristallisieren lassen. Die Analyse stützt sich hierbei auf die Funktionalität grundlegender systemischer Funktionsträger – deus, voluntas, forma universalis und materia universalis respektive t’aegŭk, to, i und ki – und ist als ein Beitrag zur vergleichenden Philosophie bzw. Religionswissenschaft zu sehen. Lukas Pokorny, geb. 1980, studierte Vergleichende Religionswissenschaft, Geschichte, Philosophie und Koreanologie. Er ist Assistent am Institut für Ostasienwissenschaften der Universität Wien.