Masayuki Miyata Volgorde van de boeken (chronologisch)

Sbírka bezpočtu listů (Manjóšú), sestavená v 8. století a obsahující více než čtyři tisíce básní několika stovek autorů a autorek, je jedním ze základních zdrojů japonské poezie. Díky neobyčejné pestrosti témat i autorů, kteří pocházeli z nejrůznějších vrstev společnosti – od nejvyšších hodnostářů až po drobné úředníky, muže i ženy, představuje jakýsi vzorník námětů a citových poloh. Výbor, který sestavil překladatel sbírky, významný japanolog českého původu Antonín V. Líman, nabízí přehled témat, která dodnes zůstávají pro japonskou sensibilitu a poetiku typická: inspirace krajinou – horami, řekami a mořem, květy a rostlinami (slivoně a sakury, květy hagi a hvozdíky, bambusy, pinie a javory), ptáky (kulíci, kukačky a jeřábi) a cestami, či posvátným nápojem sake. Nechybějí ani verše o lásce, odloučení, žalosti z odchodu drahé osoby, či „dadaistické“ básnické hříčky. Zasvěcené komentáře A. Límana pomáhají vychutnávat bohatství japonské poetické tradice vskutku plnými doušky. Kompletní český překlad s komentářem, který Antonín Líman vydal v letech 2001–2008 v nakladatelství Brody, je po francouzštině teprve druhým úplným překladem jedinečného textu do některého z evropských jazyků.

In later life Basho turned to Zen Buddhism, and the travel sketched in this volume relfect his attempts to cast off earthly attachments and reach out to spiritual fulfillment. The sketches are written in the "haibun" style--a linking of verse and prose. The title piece, in particular, reveals Basho striving to discover a vision of eternity in the transient world around him and his personal evocation of the mysteries of the universe.