Většinu svých básní napsal autor v letech 1988–1990. Zachovaly se v podstatě v definitivní podobě a je zřejmé, že se z básní pokoušel sestavit komponovaný soubor. K psaní se znovu vrátil až v závěru života. Tyto texty však opouštěl jako nehotové skici. Vzhledem k jeho životu, který bohužel zůstal tak tragicky nedořečený, je jasné, že i jeho básně nemohou být více než kusým svědectvím. Je to však fragment nadmíru zajímavý, neboť právě v perspektivě uplynulého času poznáváme básníka velmi inspirovaného, přesného i originálního. Jeho letmé kroužení kolem motivů smrti se nakonec ukázalo být jeho skutečným osudem i volbou. Vydáno in memoriam. Z rukopisné pozůstalosti vybral, edičně připravil a doslov napsal Martin Stöhr.
