Sergej Georgijevič Kara Murza Boeken

Kniha na pozadí popisu dějin SSSR v období od vzniku ‚sovětského zřízení‘ v roce 1905 do vítězství ve 2. světové válce popisuje ideová východiska sovětského zřízení a jeho odlišnost od liberálního zřízení – a popisuje jej jako nikoliv marxistický, ale především narodnický projekt. Československému čtenáři se zde zřejmě poprvé dostávají do rukou zprávy o společenských i hospodářských východiscích sovětského zřízení, jako obrody občinové společnosti – a jen tak mimochodem tyto zprávy až podivuhodně souzní s československým národním obrozením. Autor vysvětluje, že sovětský projekt byl od počátku zatížen pohledem liberalizované inteligence, která dokázala zakrýt zásady, na kterých občina stojí – a tím znevěrohodnila samotný obraz tohoto zřízení. V tomto směru autor podrobně rozebírá postoje Lenina, který z politických důvodů na tom má svoji vinu. Autor podrobně rozebírá jednotlivé části sovětského projektu a jejich vývoj, včetně jejich projevu ve společenském vědomí. Uvádí také zásady moci a oprávnění tradiční společnosti, stejně jako chyby tehdejšího sovětského vedení, vyplývající z velké části z toho, že velká většina vůdčích představitelů právě toto nechápala. Vysvětluje také pojem ‚stalinizmus‘ jako stav společnosti vybuzené k ochraně svých zájmů, když samotný Stalin se stal zosobněním této moci. Autor se také podrobně věnuje rozdílu mezi fašizmem a komunizmem a při podobnosti pojmů vysvětluje zásadní rozdíly ve významu, obsahu a pojetí těchto pojmů. Zcela jednoznačně fašizmus staví jako logický vývojový stupeň liberální společnosti, stojící v přímém protikladu k zásadám občinové společnosti. Kniha převrací řadu liberálních mýtů na ideologickou špínu, ohrožující životaschopnost každé společnosti. Tuto knihu lze považovat za výjimečný pokus popsat nejen samotný sovětský projekt, jako skutečně živý pokus o obnovu občinové společnosti, ale i občinovou společnost jako takovou.

Kniha Manipulace vědomím vysvětluje základní zásady ovládání lidí v liberální společnosti a rozdíl v ovládání oproti tradiční společnosti. Je určena prostému čtenáři a je přitom doporučeným studijním materiálem na některých ruských vysokých školách v oblasti sociologie. Autor vysvětluje uspořádání celého systému manipulace veřejným vědomím – jako technologie nadvlády vlastní elity v liberální společnosti. Pro Rusko a další bývalé socialistické země přechod k tomuto novému typu moci znamená změnu kultury, myšlení, jazyka a ničení samotných základů tradiční společnosti. V knize jsou podrobně popsány hlavní části manipulace a příčiny zvláštní zranitelnosti vědomí. Protože přijmout nový druh moci, znamená zbavit se možnosti správně se rozhodovat, je otázka jeho přijetí nebo budování ochrany před manipulací nejen výběru dějinného osudu, ale samotného přežití společnosti.

Pokračování velkého popisu sovětské společnosti obdobím po 2. světové válce. I z tohoto popisu vyplývá, že se jednalo o narodnický projekt občinové společnosti a právě prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu patřilo k hlavním příčinám zániku Sovětského svazu i celého ‚socialistického tábora‘. V knize se uvádí popis sovětské společnosti a začlenění hospodářství do sovětského projektu v jeho zralé podobě. Dále se autor podrobně věnuje období, kdy pracoval na Kubě a na základě poznání této odlišné společnosti popisuje své dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor rozebírá po jednotlivých etapách a vytváří tak podrobný obraz příčin toho, proč se obyvatelstvo sovětského zřízení zřeklo. Významným činitelem se stal přesun obyvatelstva do měst, z něhož vzešel ‚hlad po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studená válka a perestrojka se svým rozpadem symbolů, kampaní proti velkým civilizačním projektům (udržujícím společnost pohromadě) a zničení oprávnění sovětského zřízení. Samotný zánik Sovětského svazu autor popisuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Nakonec se autor věnuje rysům protisovětského vědomí a rozebírá jeho hlavní cíle a zároveň i vady v logice a způsoby jejich obcházení. Závěr knihy představuje vtipný popis osobní zkušenosti se společností, jaká se vyvinula po zničení Sovětského svazu. V průběhu knihy autor vysvětluje, že uspořádání, jak se v průběhu času v Sovětském svazu ustavilo, mělo své hluboké společenské příčiny. Uspořádání vycházelo z prastarých a dnes nevědomých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.