Jaroslav Šedivý Boeken

Kniha ukazuje situaci v Rusku po napoleonských válkách. Představuje problémy, které zatěžovaly Rusko v daném období. Obyvatelé nebyli spokojeni s vládou cara, hospodářskou situací, s nevolnictvím. Díky tomu všemu můžeme pochopit, proč došlo k povstání děkabristů. Dále kniha ukazuje, proč toto povstání nebylo úspěšné, a kterých chyb se povstalci dopustili.

Po vzpomínkách na diplomatickou kariéru v Černínském paláci, v Paříži, Bruselu a Bernu se Jaroslav Šedivý vrací ještě hlouběji do historie, jak sám říká, „je to psaní o jednom životě, jedné době, která byla vlastně mnoha dobami s jedním velkým zmatkem“. Ač historik, nepíše historii, ale píše příběhy svého života. Má o čem psát: o válce, skautingu, filozofické fakultě po únorových událostech, studiu historie, ruzyňské věznici po srpnu 1968, nejdelší životní profesi čističe oken, až po roli ve funkci ministra. Sám to nazval přestupními stanicemi života a dnes se na to dívá nejen s nadhledem, ale především pro čtenáře zajímavým a čtivým způsobem, jenž mu umožňuje spolu s ním nahlédnout na celou tu mozaiku více než zmateného půlstoletí.

Jeden z úspěšných ministrů zahraničí ČR v novodobé historii sehrál klíčovou roli v přípravě vstupu naší země do NATO, které si připomínáme (60. výročí založení NATO, 10. výročí našeho vstupu), a to i na klíčových postech velvyslance ČR v Bruselu, včetně zastoupení v NATO, a Bernu. S noblesou, ale otevřeně vzpomíná jak na sarajevský atentát na tehdejšího premiéra Václava Klause v roce 1997, tak na své angažmá v Klausově a následně Tošovského vládě. Důležitým úspěchem bylo ustanovení Správní rady Českoněmeckého Fondu budoucnosti a Koordinační rady Česko-německého diskusního fóra, nezbytné podmínky pro vyplácení podpory bývalým vězňům nacistických táborů, Šedivý zmiňuje i zajímavé detaily z působení různých lidí a firem napojených na Ministerstvo zahraničních věcí. Období mezi lety 1995 a 2002, kdy se Jaroslav Šedivý pohyboval v nejvyšších patrech politiky, bylo velmi bohaté na důležité události operace prezidenta Havla v Rakousku, teroristický útok na USA a následná příprava na invazi do Iráku

Bývalý poradce československého ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera podává v knize "několik subjektivních pohledů na zahraniční politiku tak, jak se tvořila v Černínském paláci, tak, jak vtrhla dosti překotně na mezinárodněpolitickou scénu, tak, jak poměrně s úspěchem a relativně brzy usadila naši zem, naši vlast do kontextu evropské politiky".

Autor byl léta zaměstnán jako historik. Zahraničně politickou činnost si vyzkoušel i v praxi na ministerstvu zahraničí jako velvyslanec v několika zemích. V této knížce se vrací k událostem, které sehrály svou roli v česko-francouzských vztazích, zmiňuje se i o svém působení ve dvou mezinárodních organizacích se sídlem v Paříži, OECD a UNESCO. Do způsobu zpracování této knížky se nutně promítla zkušenost historika, který se neobejde bez dokumentů a jejich interpretace, ale zároveň i chuť esejisty obohatit vyprávění o příběhy z okraje historického výkladu. ... celý text

V současné době opět vzrůstá zájem o velkou ruskou říši na východě, o její zahraniční politiku nejen v Evropě, o její mezinárodní pozici, kterou si buduje v konfrontaci s ideály, jež vyznává demokratická Evropa. Ona politika je inspirována a řízena silnou a těžko odhadnutelnou osobností, jakou už v moderních dějinách Rusko mělo, pracující s podobnými cíly, jaké už kdysi sledoval Stalin, a se stejnou rozhodností. My jsme v našich nedávných dějinách jistou zkušenost s autoritativním řízením zahraničněpolitických zájmů této východní velmoci udělali. Byly chvíle, kdy jsme v sovětském Rusku viděli dobrého spojence v naší těžké situaci, a dost dobře jsme neodhadli, do jaké geopolitické pasti spějeme. O tomto téměř třicetiletém vývoji naší zahraniční politiky od konce první světové války, v němž „moskevské“ epizody byly postupně stále zřetelněji profilovány, je následující vyprávění.

Sborník se zabývá právními aspekty odsunu sudetských Němců z Československa po roce 1945, upozorňuje na nesprávnou, až hanlivou formulaci "Benešovy dekrety", snaží se čtenáře upozornit na fakt, že se jedná o nesprávné označení. Rozebírá kontroverze týkající se dekretů a poukazuje na jejich správnost z hlediska právního řádu.

Publikace představuje životní osudy i diplomatickou a zahraničně politickou činnost všemocného habsburského knížete Metternicha v období napoleonských válek - v době, jíž vtiskl nesmazatelnou pečeť Napoleon I. Bonaparte, dědic i likvidátor Francouzské revoluce. Metternich jistě nebyl jedinou, ani hlavní postavou tohoto konfliktu. Napoleon však představoval pro Metternicha fenomén, s nímž se musel ve své veřejné činnosti vyrovnávat, až byl souhrou okolností doveden do pozice jednoho z těch, kteří s ním svedli konečný zápas. Metternich byl celý život věrným obdivovatelem žen, zažil mnohé avantýry a několik velkých lásek, z nichž zejména dvě, vévodkyně Zaháňská a kněžna Lievenová, měly určitý vliv i na vývoj jeho politického myšlení a jednání. Právě proto publikace rozebírá i tento soukromý, takřka intimní prvek Metternichovy kariéry. Hlavní postava této historické exkurze není kladný hrdina, ale v mocenské sféře politiky těchto let nerozhodovali lidé čistých idejí a čisté morálky. A pochopit zahraniční politiku a diplomacii oné doby předpokládá poznat i její vykonavatele, které historická náhoda přivedla na politickou scénu. 3., doplněné vydání, v Knižním klubu 1. vydání. U prvních dvou vydání této knihy (1985, 1988) je uveden jako autor Jan Halada, ale ve skutečnosti je autorem Jaroslav Šedivý, který nemohl publikovat pod svým jménem.

Křížové výpravy a rytířské řády patří k hist. tématům, jež poutají zájem čtenářů nejenom z řad odborníků – o procesu, který vedl ke zrušení templářského řádu toto platí dvojnásob. Své historické kořeny měly i stinné stránky našeho století. Ovšem knihu je možno číst také jako fundovaný příspěvek k poznání mašinérie politických procesů nezávisle na době a konkrétním prostředí.