James Hilton Volgorde van de boeken (chronologisch)

The book is a significant work in English literature, recognized for its historical importance. Alpha Editions has undertaken the preservation of this classic by republishing it in a modern, clear, and readable format, ensuring its accessibility for both present and future generations. The text has been carefully reformatted, retyped, and redesigned, rather than being a mere scanned copy, highlighting a commitment to maintaining the integrity of the original work.

The story follows ex-soldier Danny Gunn, who returns to Miami with his brother Clay after the brutal murder of his girlfriend, Chrissie Haims. As they navigate the chaos left in her wake, the brothers delve into a world of violence and intrigue, uncovering dark secrets that threaten their lives. The narrative explores themes of brotherhood, revenge, and the haunting consequences of past actions, as Danny confronts his own demons while seeking justice for Chrissie.

In this positive and inspiring book, James Hilton, author of Leading from the Edge and Ten Traits of Resilience, explores how primary and secondary school leaders can find fulfilment in their challenging roles in order to lead their schools successfully. Career satisfaction is central to leading a happy, healthy and effective school, but recognising the positive aspects of school leadership can be difficult at a time of extreme pressure, high accountability, constant change and seemingly impossible demands. Riding the Waves offers practical strategies, advice, reflective questions and activities for developing the fulfilling aspects of school leadership to carry school leaders through these challenging times. James Hilton explores how school leaders can enhance their mental health and wellbeing and their work-life balance by building effective relationships, nurturing talent, celebrating achievements, feeling in control and, importantly, taking a break. With a foreword by Mary Myatt and interviews with a number of education experts, this book is a must-read for all current and aspiring school leaders who wish to thrive in their careers and build a happier and healthier school environment for the benefit of teachers, pupils, parents and the wider school community.

When the Gunn brothers Danny and Clay answer a call to help old friends, they are plunged into a volatile and deadly situation. Larry and Pamela Duke own one of the most popular nightclubs in the Spanish resort town of Ultima, but a local gang known as the Locos are determined to take it. Danny and Clay are hired to protect the club.

"Five killers. Two brothers. One fight."--Cover.

1995, hardcover reprint edition, Readers Digest, NY. Brilliant b&w illustrations throughout. As a young man, James Hilton's novels were all visual delights and he is best known today for this title and the famous Lost Horizon, first published in 1933. Good-Bye Mr. Chips first appeared in 1934. That famous novel is followed here by several short stories, in which the famous character was resurrected. Very nicely done.

This book takes place in that most traditional and confounding of English settings, the public school. Colin Revell, impudent Oxonian and sometime sleuth, returns to his alma mater Oakington to puzzle over a schoolboy's "accidental" death. The accidents multiply in frequency and horror as Colin idly pokes about the Gothic quads, and the tightly modulated suspense ripens with a generous foretaste of Hilton's later acclaimed talent: finely perceived, individual characters, overwhelming atmosphere, and full complement of adventure and romance

Keď James Hilton napísal spomienky starého profesora, tak by sme azda v podtitule mohli nazvať dielo Zbohom, pán profesor. . ., máloktorý čitateľ vtedy tušil, že autor má za sebou už viacero kníh. Kniha Zbohom, pán profesor sa stala známou a veľmi obľúbenou knihou, predovšetkým v Amerike, hociHilton je Angličan. Podľa nej bol aj natočený film, na ktorý sa mnohí rodičia ešte dobre pamätajú. Profesor latinčiny, všeobecne prezývaný Chips, prežil takmer celý život v Brookfielde. Pre neho i pre jeho mladých obyvateľov stal sa živým baedekrom všetkých pamätných udalosti, tak v gymnáziu, ako aj vo svete, stelesnením časti jeho histórie. Chipsove vtipy prenášali sa z jedného pokolenia študentov na druhé a jeho humor i tiché, nepatrné hrdinstvo počas náletov za prvej svetovej vojny posilňovali v žiakoch odvahu, udržiavali disciplínu. Ešte nikdy nezneli tak aktuálne Cézarove výboje, ako keď ich žiaci prekladali za výbuchov granátov a podania črepín. . . Veď vojny sa v podstate nezmenili... Hoci sa mnohé z Chipsových spomienok a príhod zdajú na pohľad vzdialené problémom dnešných mladých ľudí, čitateľ napokon s nesmiernym prekvapením zistí - že aj pred štvrťstoročím ľudia milovali, žili aj zomierali s tými istými myšlienkami, túžbami, ideálmi.

The narrative follows an English diplomat navigating between past and present, showcasing his likable character development. While the supporting characters—his girlfriend, father, mother, wife, and son—are less fully realized, they contribute to the protagonist's growth. The story offers a reflective view of life in England, capturing the bewildering changes experienced by a generation caught in transition.

Kdo ze čtenářů by se nepamatoval na svéráznou postavu starého profesora Chipse, na prostý, lidsky hřejivý příběh "Sbohem, pane profesore", který několik let před válkou náležel k nejčtenějsím a nejoblíbenějším knihám světa. Tato kniha, která v originále vyšla již v roce 1938, je volným, samostatným a dokreslujícím pokračováním tohoto proslulého románu; znovu se v ní vrací pan profesor Chipping, znovu ožívá staroslavná kolej v Brookfieldu. Není to román, spíš volně spojené črty, kapitoly vyplněné drobnými příběhy a kresbou charakteru několika anglických chlapců. Prostě a střízlivě, bez nejmenší snahy po výstřednosti, líčí Hilton život v anglické internátní škole a vyvolává v čtenáři pocit jistoty, pramenící z prostředí, kde snad dodnes žijí a učí lidé sympaticky konservativní, to znamená ne ztrnulí a ne kožení. Všichni, kdo se nechali okouzlit vzácnou epickou melodií Hiltonovy první slavné knížky, rádi vyslechnou její pokračování; "Díky, pane profesore," je kniha o dobrém člověku, napsaná pro dobré lidi, kniha plná laskavého vidění reality a klidné, nevykořeněné pohody.

Detektivní příběh z prostředí anglické školní koleje. Doslov Martin Hilský. 2., opr. vyd.

„Jak krátký je život a jak rychle míjejí okamžiky, na kterých záleží! A nelze tyto kouzelné chvíle zasaditi do rámce let; stojí mimo čas, jsou to tóny nikdy nedokončené symfonie o životě na tomto světě. Pouze na intensitě života záleží; čtyřicet let, celý lidský věk není ničímu srovnání s jistou chvílí, v které byl před námi zdvižen závoj zahalující krásu.“ Retrospektivně psaný román zachycuje osudy dvou lidí ve spojení s velkým železničním neštěstím nedaleko Londýna. Jde v něm o nonkonformistického duchovního Howeta Freemantla a dívku z puritánské rodiny Elišku, jež nečekaně sblíží osudová láska k hudbě.

Psychologické drama vojáka, který ve válce ztratí paměť a žije několik let bez vědomí o své minulosti, než se do ní po novém úrazu opět vrací.

Blíží se konec první světové války a hrdina George Boswell se ohlíží za svým osudem, neoddělitelně spjatým s osudy Boswellova ospalého anglického rodiště. V mládí George věděl, že má před sebou lákavější výhledy, než jaké mu nabízelo rodné město na severu Anglie. Jako uznávanýprávník a občanský vůdce měl schopnosti a charisma, které by mu umožňovaly zazářit na národní scéně. Jenže Boswell se musel rozhodnout mezi příslibem zářné budoucnosti a tím, že tu zůstane pro lidi, kteří na něj spoléhají. „Jak vzpomínáme“ je jak příběhem lidí neúprosně vtahovaných do současného světa a vytrhovaných ze svých lancashirských statků a továren, tak i oslavou nezlomného charakteru prosté anglické vísky.

Románová freska, uzavírající kapitolu ze života Dr. Corydona Wassella, se zakládá na skutečné události; jména jsou pozměněna, ale prosté hrdinství a ryzí lidství její hlavní postavy září barvami nikterak přílišně nanesenými. ( děj z roku 1942)

Rozsáhlý dobrodružný román z r. 1936 vypráví o osudu neúspěšného britského novináře Footerhilla v Rusku těsně před revolucí a po revoluci 1917.

Het klassieke verhaal van Mr. Hilton over een Engelse schoolmeester. Mr. Chipping, de leraar klassieke talen aan de Brookfield School sinds 1870, neemt de lezer mee op een betoverende reis door de late 19e en vroege 20e eeuw. Soms is Chips, zoals hij liefdevol wordt genoemd, een oude man die bij de haard droomt; dan is hij een strenge jonge meester die zijn studenten onderwijst, of een middelbare man die de prachtige Katherine ontmoet, wiens "nieuwe vrouw" opvattingen ingrijpende veranderingen in hem teweegbrengen. Terwijl opeenvolgende generaties jongens door Chips' gedachten marcheren, blijft Hilton's vertelstijl meesterlijk. Hij verweeft moeiteloos een aangrijpende liefdesverhaal met de grappen en eigenaardigheden van het leven op een Engelse kostschool, terwijl hij ook een nieuwe, onzekere wereld vol conflicten en omwentelingen chroniceert die veel verder reikt dan de torens van Brookfield.

"Lost Horizon," a novel by English writer Hilton, is best remembered as the origin of Shangri-La, a fictional utopian lamasery high in the mountains of Tibet.

Mladý anglický učitel pan Chipping, plný nadšení, přišel učit do Brookfieldu v roce 1870. Byla to doba, kdy ještě existovala důstojnost a velkorysost ducha a zanícený nový učitel uplatnil tento postoj na svých neposedných studentech. Tento jemný a starostlivý muž s přezdívkou Mr. Chips pomáhal utvářet životy generace po generaci chlapců. Stal se v Brookfieldu legendou, stálou jako instituce sama. A smutné, ale vděčné tváře vyprávěly příběh, když nadešel čas, aby se studenti v Brookfieldu naposledy rozloučili s panem Chipsem. Neexistuje žádná další kniha, snad s výjimkou Dickensovy Vánoční koledy, která by měla na čtenářskou náklonnost úplně stejný vliv. James Hilton napsal Good-Bye, Mr. Chips v láskyplné vzpomínce na svého otce učitele a jako poctu jeho profesi. Za ta léta si vydobyla trvalé místo ve světové literatuře a přiměla nesčetné miliony lidí k úsměvu a dojetí.