Stanislav Synek Boeken

18. března 1987 vyrazila tehedjší nomenklaturou požehnaná expedice na cestu kolem světa v automobilu Tatra 815 GTC (Grand Tourist Caravan). Projeli 6 kontinentů, 67 zemí a najeli kolem 200 000 km. Vrátlili se 1. května 1990. Doba trvání expedice tedy byla 37 měsíců, čili odjeli za bolševika a vrátili se po listopadové revoluci. Cesta rozhodně nebyla procházkou „růžovou zahradou“ – byli obviněni a uvězněni v Gueatemale jako špióni, v Číně tragicky zahynul jeden člen posádky. Jeden člen expedice, jaderný fyzik, tlumočník a překladatel a cestovatel, byl před odjezdem požádán redakcí Zemědělských novin, aby se stal „očima“ jejich čtenářů. Jeho Pohlednice z daleké cesty, vycházející v sobotních Zemědělských novinách se staly základem pro tuto knihu, níž je popsána první půle expedice Tatra kolem světa, tedy Evropa a Severní a Střední Amerika. Program cesty se často upřesňoval a měnil v závislosti na konkrétní situaci v té které zemi, na možnosti získat potřebná víza, na počasí, které činí některé úseky cesty neprůjezdnými i pro terénní automobil.

Aristotelova etika představuje svébytnou tematizaci člověka jako bytosti, která se vyznačuje jednak schopností mluvit a myslet, jednak tím, že žije v obci, což je společenství založené na řeči a hledící k tomu, co je pro člověka dobré (a nikoli jen k tomu, co je užitečné). Úlohou předkládané studie je interpretovat klíčové pojmy Aristotelovy etiky a pokusit se jednak přispět k lepšímu porozumění této myslitelské pozici, jednak oživit některé otázky a akcenty, které v současné etické diskusi buď chybí, nebo podléhají značným zjednodušením

Příběh významné československé expedice Tatra Kolem Světa, jež se konala v letech 1987 – 1990. Knižní zpracování její první třetiny, pokrývající Evropu a Severní Ameriku, vyšlo již v průběhu výpravy. Text popisující druhou část trasy (Jižní Amerika, Austrálie, Asie, Afrika) se dostává do rukou čtenářské veřejnosti nyní, a to v původní, nezměněné podobě z doby svého vzniku (1990), aby zůstala zachována jeho dokumentární podoba. Doplněn je současnými dodatky. A k tomu rozsáhlá paleta informací, zážitků, postřehů, vzpomínek, úvah a porovnání z autorova života plného cestování od padesátých let do současnosti.

Podtitul: Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů, který výrazně a nadlouho ovlivnil uvažování o těchto otázkách, je Aristotelův spis O duši. Předkládaná studie je snahou o interpretaci tohoto nesnadno přístupného a bohatě komentovaného spisu. Jejím cílem je předvést pokud možno ucelený výklad jeho základních konceptů v kontextu Aristotelovy přírodní filosofie a metafyziky. Základní výkladovou perspektivou přitom bude otázka po smyslu bytí člověka jako individuální myslící bytosti.

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života. Autoři (S. Synek, V. Zajíc, M. Vrabec, T. Kunca a J. Marek) představují výrazné analýzy orientované k filosofickému dílu Aristotelovu, Descartovu, Spinozovu, Humeovu a Kierkegaardovu. Publikace si klade za cíl především konfrontovat a vést diskusi těchto dějinně a věcně odlišných stanovisek, sledovat základní motivy a určení, jež rozhodujícím způsobem konstituují pole tázání po čase v tradici evropského myšlení.