Kateřina Šimáčková Boeken

Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní. Existuje mnoho teoretických konceptů, které ukazují, jak se globalizace podílí na transformaci moderní společnosti a erozi jejích tradičních pilířů – zejména moderního státu. Proměnu moderního státu v podmínkách globalizace lze asi nejlépe vystihnout jako destabilizaci tradičních definičních znaků státu: území, obyvatelstva a správních struktur. Strukturální změny, ke kterým nyní dochází, v mnoha důležitých ohledech vyjadřují jasný rozchod s bezprostřední minulostí symbolizovanou ideou moderního státu, jak ji popsal např. Max Weber. Často se navíc zdá, jako by idea tradičního moderního státu nebyla v současné době už smysluplná – a o to méně se dala prakticky realizovat. Tým autorů této publikace, jejž tvoří přední čeští filozofové, právníci, politologové a sociologové, představuje různé pohledy, které odrážejí aktuální debaty na téma role a funkce moderního státu v době globalizujícího se světa. Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.

Měří současný právní řád stejně ženám a mužům? Tím se zabývá kniha Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? širokého autorského kolektivu pod vedením Kateřiny Šimáčkové, Barbary Havelkové a Pavly Špondrové. Na začátku každého příspěvku najdete jeden životní příběh, s jehož pomocí se autoři a autorky snaží upozornit na konkrétní problémy ve společnosti týkající se postavení žen. Témata jsou rozdělena do specifických okruhů: ◾Teoretická východiska ◾Historická perspektiva ◾Mezinárodní právo ◾Násilí a trestání ◾Rozhodování, politika, veřejný prostor ◾Péče, práce, rodina a děti ◾Reprodukce ◾LGBT* Bližší informace k celému tématu můžete rovněž najít na webu muzskepravo.cz

Předložený učební text je určen studentům a posluchačům jednotlivých studijních oborů bakalářského kombinovaného studia vyučovaných na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Studijní pomůcka vychází ve druhém vydání, ve kterém autoři jednotlivých částí své texty aktualizovali a doplnili; nejpatrnější je rozšíření probírané látky v kapitole jedenáct, ve které je věnována ucelená pozornost Evropské unii z pohledu státovědy a postavení členského státu v kontextu Lisabonské smlouvy.

Kapitoly rozebírají ochranu lidských práv seniorů v českém, evropském a mezinárodním právu. Stárnutí obyvatelstva přináší nové příležitosti – lidé, kteří žijí déle, produkují více zdrojů a mají více času na to, aby dosáhli toho, co ve svém životě považují za důležité. Současně tento jev vytváří nové výzvy – lidé, kteří žijí déle, spotřebují více zdrojů, vyžadují více zdravotní a sociální péče a zažívají různé potíže, jež vyšší věk mnohdy přináší. Prodlužování průměrného věku dožití a s ním spojená změna věkové skladby obyvatelstva má dopady na celkovou podobu a chod jednotlivých společností a týká se nejen (současných) starších lidí, ale všech osob bez ohledu na jejich věk. Kniha se hlásí k přístupu ke starším lidem opřenému o lidská práva (human rights-based approach), má tedy za to, že zajistit starším lidem důstojný život, možnost rozhodovat sami o sobě a spolurozhodovat o stavu společnosti a ochranu v případech, kdy je tato potřebná (např. v rámci zdravotní péče či sociálního zabezpečení), dokáží nejlépe nástroje vycházející ze systémů zajišťování lidských práv. Takové systémy v dnešní době existují jak v rámci mezinárodního práva, a to na univerzální i regionální úrovni, tak v rámci právních řádů jednotlivých států, včetně České republiky. Publikace věnuje pozornost všem těmto systémům, které je třeba chápat jako komplementární.

Komentář k zákonu č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, mimořádně čtivě a podrobně rozebírá okolnosti, za kterých zákon vznikal a především události, které k jeho vydání vedly. Nabízí navíc i srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi střední Evropy a způsoby, jakými se ony vyrovnávaly se svou nedemokratickou minulostí. Autoři komentáře otevřeně popisují nejen politický boj o bezmála každou větu daného zákona, ale vrací se i k historickým událostem a konkrétním případům, na kterých prakticky vysvětlují důležitost a opodstatněnost přijetí tohoto zákona. Přestože jde již o 24 let starý zákon, reflektující ještě starší dobu, jedná se o stále živé téma, díky čemuž mohli vycházet nejen z dobových pramenů, ale i ze zdrojů současných, které již ke komentované době přistupují s větším odstupem.