Zygmunt Bauman Boeken

In this new book, Bauman examines how we have moved away from a 'heavy' and 'solid', hardware-focused modernity to a 'light' and 'liquid', software-based modernity. This passage, he argues, has brought profound change to all aspects of the human condition. The new remoteness and un-reachability of global systemic structure coupled with the unstructured and under-defined, fluid state of the immediate setting of life-politics and human togetherness, call for the rethinking of the concepts and cognitive frames used to narrate human individual experience and their joint history. This book is dedicated to this task. Bauman selects five of the basic concepts which have served to make sense of shared human life - emancipation, individuality, time/space, work and community - and traces their successive incarnations and changes of meaning. Liquid Modernity concludes the analysis undertaken in Bauman's two previous books Globalization: The Human Consequences and In Search of Politics. Together these volumes form a brilliant analysis of the changing conditions of social and political life by one of the most original thinkers writing today.

Intends to liberate us from the thinking that renders us hopeless in the face of our own domineering governments and threats from unknown forces abroad. This work shows us we can give up belief in a hierarchical arrangement of states and powers. It challenges members of the 'knowledge class' to overcome their estrangement from the rest of society.

In today's world, the minutiae of our daily lives are monitored more closely than ever, often with our willing participation. Video cameras are commonplace in public spaces across major cities, while air travel now routinely includes body scanners and biometric checks, a trend that escalated post-9/11. Companies like Google and credit-card issuers track our habits and preferences, tailoring marketing strategies with our eager cooperation. In this fluid modern landscape, where crossing borders is routine and social media is omnipresent, individuals navigate life in a state of constant motion, often devoid of certainty and lasting connections. This dynamic environment fosters unprecedented surveillance that permeates areas once considered private. The analysis of surveillance by David Lyon intersects with Zygmunt Bauman's exploration of liquid modernity, raising critical questions about our future. Are we heading towards a bleak reality of constant monitoring, or can we still find spaces of freedom and hope? How do we acknowledge our responsibility towards others amidst the complexities of data and categorization? This insightful examination tackles issues of power, technology, and morality, offering a profound reflection on the implications of being both observed and observers in contemporary society.

Modernity was supposed to be the period in human history when the fears that pervaded social life in the past could be left behind and human beings could at last take control of their lives and tame the uncontrolled forces of the social and natural worlds. And yet, at the dawn of the twenty-first century, we live again in a time of fear.

A new book by one of the most original and brilliant social thinkers of our time. * Extends and develops some of the key themes in other Bauman titles, namely what it is like to live in a time of 'liquid modernity', identity, culture and consumerism.

With the advent of liquid modernity, the society of producers is transformed into a society of consumers. In this new consumer society, individuals become simultaneously the promoters of commodities and the commodities they promote. They are, at one and the same time, the merchandise and the marketer, the goods and the travelling salespeople.

Zygmunt Bauman's powerful and persuasive study of the postmodern perspective on ethics is particularly welcome. For Bauman the great issues of ethics have lost none of their topicality: they simply need to be seen, and dealt with, in a wholly new way. Our era, he suggests, may actually represent a dawning, rather than a twilight, for ethics.

The book discusses the role of intellectuals in the modern world. Bauman connects this with current analyses of modernity and post-modernity. The theme of the book is that the tasks of intellectuals change from being 'legislators' to 'interpreters' with the transition from modernity to post-modernity.The book discusses the role of intellectuals in the modern world. Bauman connects this with current analyses of modernity and post-modernity. The theme of the book is that the tasks of intellectuals change from being 'legislators' to 'interpreters' with the transition from modernity to post-modernity.

We have long since lost our faith in the idea that human beings could achieve human happiness in some future ideal state a state that Thomas More, writing five centuries ago, tied to a topos, a fixed place, a land, an island, a sovereign state under a wise and benevolent ruler.

The problem of thinking sociologically is addressed in this text. Through an examination of the underlying assumptions and tacit expectations which structure the view of the world, the author aims to expose key concepts in sociology, from individualism and community to privilege and deprivation.

The passage from 'solid' to 'liquid' modernity has created a new and unprecedented setting for individual life pursuits, confronting individuals with a series of challenges never before encountered.

The latest book by Zygmunt Bauman, one of the most original and influential social thinkers of our time. * Offers an original analysis of the central figure of our contemporary, 'liquid--modern' times -- the man or woman with no fixed or durable bonds. schovat popis

This topical new book by Zygmunt Bauman explores the notion of identity in the modern world. As we grapple with the insecurity and uncertainty of liquid modernity, Bauman argues that our socio-political, cultural, professional, religious and sexual identities are undergoing a process of continual transformation.

Zygmunt Bauman's new book is not a catalog of the art of life or a guide on how to master it; rather, it emphasizes that the responsibility for constructing a life plan, the manner in which life is conducted, and its outcomes rests solely with the individual. It offers a brilliant description of the conditions under which we choose our life plans, the obstacles that may limit this choice, and the interplay of plans, chance, and character that influence their realization. Furthermore, it is a study of how our society—characterized as a liquid modern, individualized society of consumers—affects (but does not determine) the ways in which we build and reflect on our life paths.

Zygmunt Bauman is one of the most original and influential social thinkers of our time. * In this new book Bauman argues that, in our contemporary liquid- modern world, culture seeks no longer to enlighten the people but to seduce them.

Management has been one of the driving forces of the last century, indeed an idea and a language that colonized most other institutions, areas of human activity and walks of life, even those that had until recently been regarded as completely unmanageable, such as art, academia and creativity.

Touto knihou se její autor stal světově uznávaným sociologem a autoritou v oblasti analýzy pozdně moderní doby. Ačkoliv Bauman chápe holocaust jako ,,židovskou tragédii", zdůrazňuje její specifické rysy, které ji odlišují od ostatních genocid, nejen z 20. století. Konstatuje, že ,,holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury – ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury". Holocaust je tak pochopen nikoliv jako ,,pouze" historická událost, ale jako dějinný milník, jako výpověď o povaze a charakteru naší civilizace, o tom, jak degenerovala lidská racionalita a k jakým cílům byla použita.

Výjimečná kniha názorů na vztah umění a vědy z per našich předních exaktních a společenských vědců a lékařů. Řešitelé projektu Registru uměleckých výstupů (RUV), který se snaží zrovnoprávnit financování vysokých uměleckých škol a škol s uměleckými programy s ostatními univerzitami a vysokými školami, vyzvali k tomuto úkolu na šedesát českých a slovenských vědeckých osobností, z nichž svými texty přispěly bezmála tři desítky. S velkými díky jsme uvítali především účast doyena světové sociologie profesora Zygmunta Baumana, který se o projekt živě zajímá.

Světově proslulý sociolog Zygmunt Bauman zkoumá v této knize spolu s Carlem Bordonim sociální a politické rozměry současné krize státu. Zmatek následující po finanční krizi z let 2007-2008 výrazně prohloubil společenské změny, podle Baumana a Bordoniho však kořeny potíží, kterým západní společnost v současnosti čelí, vycházejí z mnohem hlubší série změn a přechodů, jež lze vysledovat do minulosti a nesou s sebou dlouhodobé následky.

Komunita sa v našich predstavách vždy spája s príjemnými pocitmi. Prináša obraz ideálneho spoločenského usporiadania, strateného raja, ktorý túžime znovu nájsť. Sľubuje bezpečie a vzájomné porozumenie, pevný bod v skutočnom svete "tekutej modernity", ktorý je premenlivý a plný neistoty. Zygmunt Bauman skúma, ako nám dnes v sociológii široko používaný koncept komunity môže pomôcť pri hľadaní odpovedí a vysvetlení aktuálnych spoločenských problémov.

Sicherheit und Freiheit zählen zu den Grundbedürfnissen des Menschen. Gemeinschaft – schon das Wort konnotiert Wärme. Sie bietet Schutz, beschneidet aber zugleich unsere Individualität und unsere Freiheit. Man muß immer wieder versuchen, diese beiden gleichermaßen kostbaren Werte auszubalancieren, störungsfrei in Einklang kommen sie nie. In Gemeinschaften greift Zygmunt Bauman die Möglichkeiten und Gefahren auf, die sich aus diesem Dilemma ergeben. Mit essayistischer Brillanz diskutiert er einen Begriff, der in den Debatten über die Zukunft von Umwelt und Gesellschaft eine zentrale Stellung einnimmt.

Datované postřehy a aktuální úvahy jednoho z nejvnímavějších sociálních myslitelů dneška zaznamenané od podzimu r 2010 do jara 2011 nejsou ani tak osobní reflexí, ale spíše pokusem o zachycení příznaků naší doby v jejich pohybu – možná v době, kdy jsou teprve sotva patrné, ale rozhodně před tím, než dozrají v nějakou běžnou, až příliš důvěrně známou formu, která je tak banální, že už jí ani nevěnujeme pozornost. Některé se nám nadlouho usadí v každodenním životě, jiné se rozplynou a vytratí dřív, než si jich stačíme všimnout, zaznamenat je a blíže prozkoumat: v našem rychlém, proměnlivém a kaleidoskopickém světě můžeme jen sotva předvídat, kam zamíří, a předem odhadnout, které z nich nabydou na objemu a na významu a které od začátku nemají naději na úspěch.

V této knize je svoboda analyzována spíše jako sociální vztah nežli jako idea nebo postulát. Při pohledu z tohoto hlediska nám svoboda odhaluje svoji relativní tvář, jež může pro každého z nás vypadat jinak. Kam až lidská paměť sahá, znamenala svoboda vždy privilegium, z něhož se svobodní těšili buďto díky síle nebo naopak kvůli slabosti. Protože je svoboda základním námětem mnohých společenských věd, budou informace obsažené v této knize, jež je nikoliv nepodstatným příspěvkem k teoretickému výzkumu současné společnosti, přínosem pro učitele i studenty značně široké škály společenskovědních disciplín.

Zygmunt Bauman ve své práci zkoumá charakter současné společnosti a rozvíjí myšlenky z předchozích děl. K označením, jimiž sociální teoretici charakterizují současnost, přidává termín tekutá modernita. Modernizaci chápe jako proces „zkapalňování“, kdy v těžké modernitě byly tradiční pevné struktury nahrazeny novými formami, zatímco v tekuté modernitě se tyto struktury rozpouštějí. Omezení individuální svobody výběru a jednání se rozvolňují, a životní vzorce se stávají diferencovanějšími. Zatímco dříve vedlo roztavení pevných struktur k novému řádu, nyní se rozpadly i síly, které by mohly politicky nastolit otázku řádu a systému. Tyto síly se přesunuly od „systému“ k společnosti a od politiky k „politice života“, což znamená, že se zaměřují na mikro úroveň společenského soužití. Tekutá modernita je individualizovanou verzí modernity. Bauman zkoumá změny, které přináší nástup tekuté modernity pro lidskou situaci, a dělí je do pěti částí, v nichž analyzuje proměny základních moderních konceptů, jako jsou úsilí o emancipaci, individualizace, pokrok, oddělení času a prostoru a národní stát.

V životě, kde jsou hodnoty odvozovány od kasovních trháků a lidé touží po nejnovějších technických a módních vychytávkách, kde svůj názor odvozují od bulvárních drbů a jsou líní přemýšlet nad složitými otázkami, čelíme vážnému riziku, že ztratíme citlivost a přestaneme vnímat utrpení druhých. Zlo totiž neodhaluje svou tvář jen za okolností, v nichž lidé často jednají pod extrémním nátlakem, jako jsou například války, projevuje se převážně v každodenní necitlivosti k utrpení druhých, v neschopnosti či odmítání je pochopit a v náhodném odvracení etického pohledu. Zlo a mravní slepota se skrývají v tom, co považujeme za normální, v triviálnostech a v banalitě každodenního života, a to nejen v abnormálních a výjimečných případech. Britský sociolog Zygmunt Bauman a litevský filosof a politolog Leonidas Donskis jev morální slepoty analyzují prostřednictvím konceptu adiafory - umístění určitých činů nebo kategorií lidských bytostí mimo svět morálních závazků a hodnocení. Adiafora implikuje postoj lhostejnosti k tomu, co se ve světě děje, je znakem mravní otupělosti, která se podle autorů stále více vzmáhá v západní společnosti. Vydáním knihy Morální slepota s podtitulem Ztráta citlivosti v tekuté modernitě navazujeme na předešlé Baumanovy tituly (Tekuté zlo, Tekutý život, Tekutý strach).

In einem berührenden und überzeugenden Essay plädiert der berühmte Philosoph für Orte der Begegnung, um die Verunsicherung der modernen Menschen und ihre Fremdenangst abzubauen. Der Raum für Begegnungen kann nur die Stadt sein, wo sich seit jeher die Menschen als Fremde begegnen und miteinander umgehen lernen.

Il libro di Bauman è un convincente appello per una tollerante ambivalenza e rappresenta un importante contributo al dibattito attuale su xenofobia, razzismo e nazionalismo. L'ambizione della modernità di portare chiarezza, trasparenza e ordine è stata fin dall'inizio destinata al fallimento. Con essa è stata negata l'ambivalenza fondamentale del mondo e la casualità della nostra esistenza, della nostra società e cultura. "Libertà, uguaglianza, fraternità" era il grido della modernità. "Libertà, diversità, tolleranza" è la formula di armistizio della postmodernità. E quando la tolleranza si trasforma in solidarietà, l'armistizio può persino trasformarsi in pace.

Úvodní poznámky nástinu osvětlují možnosti volby jeho koncepce. Následují kapitoly jak o výměru a společenské funkci sociologie, tak o zásadách její marxistické koncepce, o společnosti, jejích vztazích a struktuře, společenské ideologii, skupině neobvykle široce pojaté, osobnosti a její struktuře a závěrem o různých druzích empirických metod. M. Jodl v Encyklopedickém heslu kriticky hodnotí stavbu, pojetí a některé poznatky nástinu.

Kniha rozhovorů o umění života, vědě, životě umění a dalších otázkách. Se Zygmuntem Baumanem hovořili Roman Kubicki a Anna Zeidler-Janiszewska, uspořádal a ediční poznámku napsal Miloslav Petříček. Vyšla u příležitosti udělení ceny nadace VIZE 97 za rok 2006.

Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof. Žijeme ve stavu neustálé úzkosti z nebezpečí, která mohou kdykoli a neohlášeně zasáhnout. Strachem nazýváme naši nejistotu - tváří v tvář rizikům, jež charakterizují naši tekutou moderní dobu, naši nevědomost o tom, co přesně hrozba představuje, a naši neschopnost určit, co lze a co nelze udělat, abychom jí čelili. Přitom modernita měla být podle Zygmunta Baumana, jednoho z předních sociálních myslitelů naší doby, takovým obdobím v dějinách lidstva, kdy obavy, které v minulosti pronikaly do společenského života, se již měly jevit jako nadbytečné. Lidé měli převzít nad svými životy kontrolu, držet je pevně v rukou a nést za ně odpovědnost. Baumanova kniha Tekutý strach přináší výčet moderních tekutých strachů, pokouší se odhalit jejich společné zdroje, analyzovat překážky, hromadící se na cestě k jejich identifikaci, a zkoumat způsoby, jak je vyřadit z provozu nebo je zneškodnit. Prostřednictvím svého popisu obav a úzkostí, které nás dnes tíží, Bauman rovněž upozorňuje na problémy, jimž budeme muset čelit a řešit je po většinu tohoto století, pokud chceme, aby na jeho konci pociťovali naši bližní větší jistotu, než dnes cítíme my.

Vedlejší škody, sousloví známé především z vojenské terminologie, užívá sociolog Zygmunt Bauman, když se zamýšlí nad narůstající sociální nerovností a marginalizací lidského utrpení, jež dosahují stále větších rozměrů. Chudoba je běžně vnímána jako problém neschopnosti vydělat peníze a je v zásadě kriminalizována. Nejnižší vrstva společnosti je v postavení, kdy by se jí ostatní nejraději zbavili. Takovéto chápání chudoby zakrývá sociální kořeny nerovnosti, které spočívají v kombinaci konzumní životní filozofie propagované a vštěpované spotřebitelsky orientovanou ekonomikou a úbytkem životních šancí dostupných chudým. V našem současném, tekutém a moderním světě jsou chudí vedlejší škodou společnosti orientované na zisk. Jsou to cizinci uvnitř, kteří jsou zbaveni práv, jimž se těší ostatní členové společenského řádu. Vydáním knihy Vedlejší škody s podtitulem Sociální nerovnosti v globálním věku navazujeme na předešlé Baumanovy tituly (Tekuté zlo, Tekutý život, Tekutý strach a Morální slepota).

La mondialisation est-elle un bien ou un mal ? Quelles en seront les conséquences ? Pour Zygmunt Bauman, il y aura d'un côté une élite minoritaire qui en tirera les bénéfices, de l'autre une masse de plus en glus nombreuse d'exclus, poussés à la violence et au repli identitaire. Cet essai donne ainsi un sens et une cohérence aux phénomènes préoccupants qui agitent le monde actuel : affaiblissement de l'État-nation, primat du marché sur le politique, rôle des nouveaux médias, obsessions sécuritaires, régression sociale, etc. En dénonçant ces non-dit, il dévoile la profonde crise des valeurs humanistes que nous traversons.

Zygmunt Bauman, der im Januar 2017 starb, war einer der wichtigsten Soziologen und Denker des 20. Jahrhunderts, der unter anderem den Begriff der flüchtigen Moderne geprägt hat. Gelesen auf allen Kontinenten der Welt, war der als »Kopf der Globalisierungsgegner« und »Prophet der Postmoderne « bezeichnete Gelehrte eine Ausnahmeerscheinung in der Welt der Geisteswissenschaften. In seinem Werk ist – wie auch in diesem Gesprächsband – Politisches und Persönliches nicht zu trennen: Weshalb wir die Fähigkeit zu lieben verlernen oder Mühe mit moralischen Urteilen haben, sind Fragen, deren gesellschaftliche wie individuelle Aspekte Zygmunt Bauman gleichermaßen gründlich auslotet. Intellekt und Engagement, Macht und Identität, Religion und Fundamentalismus, Glück und Moral, Utopie und Geschichte sind einige der Themen, die ihn zeit seines Lebens beschäftigten.

Che cos’è il male oggi? In che modo si può dire che le sue manifestazioni, le sue spinte, le sue modalità di aggredire il tessuto del mondo e delle persone che lo abitano si siano modificate? Zygmunt Bauman, uno dei più grandi pensatori viventi, già nel 1989, con Modernità e olocausto, aveva riletto le atrocità del Terzo Reich sovvertendo l’opinione comune che si fosse trattato un «incidente» della Storia e dimostrando che invece la «società dei giardinieri» della modernità aveva raggiunto con l’olocausto il suo risultato più esemplare. In questo libro Bauman compie un ulteriore decisivo passo avanti nell’identificazione del «male» ai giorni nostri. E lo fa con una ricognizione delle tesi fallaci che si erano affermate nel Novecento (dalla «personalità autoritaria» di Adorno alla «banalità del male» di Hannah Arendt) per mostrare poi, in un corpo a corpo con le opere di Jonathan Littell e di Günther Anders, che la presa di distanza dagli esiti dei nostri atti distruttivi (resa non solo possibile, ma obbligata, dalle mirabilia tecnologiche e dalla costrizione «diversamente morale» a non sprecare armi la cui produzione ha richiesto quantità esorbitanti di denaro) contribuisce a erodere la nostra sensibilità già gravemente indebolita e oggi prossima alla cancellazione.

"W świecie nowoczesnym sztuka powieści oferowała ujście dla kłopotów i zgryzot, opisanych przez Freuda w dziele zatytułowanym "Kultura jako źródło cierpień" dla "niedopasowań" typowych dla społeczeństwa, które oferuje swym członkom los bezpieczny w zamian za zgodę na przykrywanie ich wolności. Bóle, rozterki, zgryzoty typowe dla ponowoczesnego świata legną się natomiast w spoleczeństwie, które oferuje ekspansję wolności osobistej w zamian za kurczenie się zakresu bezpieczeństwa jednostkowego losu. Zgryzoty ponowoczesne rodzą się z wolności, nie z ucisku."

Die kulturelle Logik der globalen Modernisierung hat etwas vom Orwell'schen »Big Brother« - nicht im Sinne der Gleichschaltung von Menschen, sondern in der Anmaßung, zu bestimmen, wer gebraucht wird, wer dazugehört und in einem Staat leben darf und wer nicht. Ortlose Migranten, Flüchtlinge und für »überflüssig« gehaltene Menschen - Exklusion geht mit der Modernisierung und Globalisierung einher. Wenn die gesamte Welt von der ökonomischen Rationalität erfasst ist, existiert kein Ort mehr, der die wirtschaftliche »Freisetzung« oder kulturelle »Entwurzelung« von Menschen auffangen kann. Die Konsequenzen des sogenannten Fortschritts werden weltweit spürbar. Auf lokaler Ebene manifestiert sich dann die Notwendigkeit, Lösungen für global produzierte Probleme zu finden – ein Projekt ohne große Erfolgschancen, so scheint es.

Náš tekutý moderní svět, podobně jako všechny tekutiny, se neustále mění a nedokáže si dlouho udržet svůj tvar. Mění se móda, naše touhy, obavy a skutečnosti, které nás ovlivňují. Podmínky, v nichž žijeme a plánujeme budoucnost, se také neustále vyvíjejí. Příležitosti k štěstí a hrozby bídy k nám přicházejí a odcházejí příliš rychle, než abychom mohli reagovat. Jako obyvatelé tohoto světa se snažíme přizpůsobit, být flexibilní a připraveni na změny. Přesto nás zaplavuje příliv informací, který nás může zahltit. Běžné aspekty každodenního života se často ukrývají za zdáním důvěrné známosti a je třeba je vytrhnout z rutiny, aby se ukázaly jejich mimořádné aspekty. Zygmunt Bauman se v těchto 44 dopisech snaží o tento proces: každý dopis vypráví příběh z běžného života, ale odhaluje nečekané a fascinující detaily, které bychom jinak přehlédli. Tyto dopisy, psané pro čtenáře italského časopisu v letech 2008 až 2009, jsou poutavé, objevné a znepokojivé, a nabízejí analytický pohled na náš moderní tekutý svět.

Comment vivre ensemble dans un village global sans contrat social défini?

Am besten hilft man den Armen aus ihrem Elend heraus so eine geläufige Annahme, wenn man die Reichen immer reicher werden lässt. Die Reichen kurbeln die Wirtschaft an. Geht es der Wirtschaft gut, geht es uns allen gut. Somit kommt letztendlich der Reichtum Weniger uns allen zugute. Zygmunt Bauman nimmt diese Annahme genau in den Blick und dekonstruiert sie Stück für Stück. Unsere tägliche Erfahrung, zahlreiche Untersuchungen und nicht zuletzt die reine Logik wiederlegen diese Annahme. Eine derartige Diskrepanz zwischen Tatsachen und gängiger Meinung lassen ihn innehalten und fragen: Warum sind diese Ansichten so weit verbreitet? Warum widersetzen sie sich so hartnäckig den bereits vorliegenden und rapide zunehmenden Nachweisen, die das Gegenteil belegen? In diesem essayistischen Buch beantwortet einer der weltweit führenden Soziologen und Philosophen diese Frage. Bauman nimmt die stillschweigenden Annahmen und unreflektierten Überzeugungen kritisch unter die Lupen und weist nach, dass sie falsch, trügerisch und irreführend sind.

Globalizácia je v súčasnosti veľmi frekventované slovo. Kniha Zygmuta Baumana sa odhalením sociálnych koreňov a dôsledkov procesu globalizácie pokúša rozptýliť hmlu, ktorá tento pojem zahaľuje. Popri narastajúcom celosvetovom podnikaní, finančníctve, obchode a informačnom toku sa do pohybu dáva aj ,,lokalizujúci" proces fixácie na priestor. Neotribalistické a fundamentalistické tendencie sú legitímnym potomkom globalizácie, podobne ako ,,hybridizácia" kultúry.

Con la sua abituale audacia, Bauman analizza alcune delle questioni morali e politiche più urgenti dell'attualità. Ispirato dalle domande intelligenti della giornalista e ricercatrice messicana Citlali Rovirosa-Madrazo, il sociologo parla, tra gli altri temi, della recente crisi finanziaria mondiale, del fondamentalismo religioso e di fenomeni come l'ingegneria genetica e la clonazione umana. L'autore disegna il panorama del mondo attuale e spiega come siamo passati da una società di produttori a una di consumatori. In questo contesto, uomini e donne, giovani e anziani, si trasformano in una vera e propria razza di debitori. Ci invita a riflettere su come tutto – dal terrorismo internazionale all'industria dei cosmetici, dal declino dello Stato alla minaccia del riscaldamento globale – attesti il fatto che le nostre vite sono vissute a credito.

Życie nowoczesne, czyli obsesyjne przerabianie wszystkiego na nowe, lepsze wersje, jest nie do pomyślenia bez utopii. A jednak wraz z XX wiekiem coś się w myśleniu utopijnym skończyło. Każda reklama nowego kosmetyku czy nowej recepty na odchudzanie maluje obraz utopijnego szczęścia! Nadzieje na lepsze życie wiążemy nie ze zmianą świata, ale własnego ciała, najbliższego jego otoczenia i zawartości utkanej przez nas 'sieci' znajomości i kontaktów... Wizja socjalistyczna jest bodaj jedyną, która odważa się wykraczać poza horyzont codziennej rutyny. Jest jedyną niemal szansą dotarcia do źródeł społecznie wytwarzanych niedomagań, bolączek i etycznej ułomności ludzkiego współbytowania...

To piec pasjonujacych rozmow w ktorych Bauman opowiada o mlodosci spedzonej w Polsce i o powojennej polskiej socjologii prezentuje swoich intelektualnych mistrzow i powinowatych objasnia kluczowe watki swojej mysli spolecznej i wypowiada sie na temat jej przyszlosci Wyjasnia jak to jest byc jednoczesnie socjalista i liberalem i dlaczego wierzy ze swiat moze i powinien byc zmieniany

Kniha patrně nejvýznamnější osobnosti současné sociologie navazuje na autorovo předchozí dílo Tekutá modernita. Bauman tematizuje problém lidské identity a proměnu pohledu na osobnost v souvislosti s pokračujícím trendem individualizace a rozšiřování privátní sféry. Tento proces by mohl ohrožovat samou podstatu moderní society a Bauman se snaží analyzovat takové jevy, jako je kontrast mezi lokálním řádem a globálním chaosem, stanovení hranic kontroly a bezpečnosti při reklamování stále větší svobody na jednotlivce, základní možnost dohody v době kultu jedinečnosti a odlišnosti....

Autor, světově proslulý svou knihou o vztahu modernity a holocaustu, se v pěti esejích zabývá sociálním smyslem a podstatou sporu o postmodernitu, proměnami životního stylu a osobnostních vzorců chování, velkoměstským životem, způsoby zacházení s tělem a především současnými a budoucími osudy mravnosti. Baumanovy eseje jsou první publikací vydanou v češtině, která se zabývá sociologickými aspekty života v postmoderní společnosti srozumitelně, vtipně a čtivě. Přeložil Miloslav Petrusek.

Christian è un ricco agente immobiliare, proprietario di una Porsche e residente in una villa lussuosa. Quando finalmente riesce a concludere un affare redditizio su cui ha lavorato a lungo, non si sente come sperava. Inizia a interrogarsi se denaro, ambizione e successo siano davvero la chiave della felicità. Comincia a seguire misteriosi messaggi anonimi lasciati da qualcuno, che lo conducono a una riserva naturale vicina, dove scopre segni inaspettati del destino e il suo viaggio acquista una dimensione spirituale. Durante questa avventura, è accompagnato da Joshua, un gatto rosso che non lo abbandona mai. Perso in una natura tranquilla e piena di bellezze nascoste, Christian incontra un ex manager che ha trovato conforto nella solitudine, una misteriosa suora, un giovane che vive tra gli animali e altre figure sia spirituali che mondane, che lo portano a riflettere sulla perfezione che ha cercato per tutta la vita, ma che in realtà non ha mai raggiunto. Questa inaspettata avventura lo aiuterà a comprendere il vero significato della vita e della felicità.

In einer Welt, die von Äußerlichkeiten und Schnelllebigkeit beherrscht wird – einer „Liquid World“ – bleibt es ein unumstößliches Bedürfnis des Menschen, geliebt zu werden. Der 1985 geborene Leoncini entwickelt für seine Generation eine Lebensphilosophie, die sich gegen den scheinbar einvernehmlichen Abgesang auf die Liebesfähigkeit junger Menschen stellt. Ganz im Gegenteil sieht er die Liebe als einzige Antwort auf das unablässige Schützenfeuer der Aggression und Unverbindlichkeit aus dem Internet. Entlang der Ideengeschichte von Psychologie und Soziologie entsteht eine klare und kraftvolle Botschaft: ein Appell für Empathie und Heilung in einer von Profit und Technologie getriebenen Zeit. »Thomas Leoncini versteht es, die Herzen junger Menschen zu berühren. Er ermutigt sie, auf die Weisheit ihrer Seele zu vertrauen und durch Einsatz und Engagement zu einer menschenwürdigeren und hoffnungsvolleren Gesellschaft beizutragen.« Anselm Grün

Der Holocaust wurde inmitten der modernen Gesellschaft konzipiert und durchgeführt, in einer hochentwickelten Zivilisation und im Umfeld außergewöhnlicher kultureller Leistungen; er muss daher als Problem dieser Gesellschaft, Zivilisation und Kultur betrachtet werden.

Zygmunt Bauman (1925–2017) gilt als einer der bedeutendsten Soziologen der Gegenwart, sein Werk wurde vielfach ausgezeichnet. Die Verwerfungen des 20. Jahrhunderts – Krieg, Antisemitismus, Flucht und Emigration – prägten sein Leben. Fragmente meines Lebens verbindet Briefe an seine Töchter und andere Texte mit autobiografischem Charakter zu einer fesselnden Erzählung über Baumans Leben, die erstmals auch tiefe Einblicke in das Privatleben des großen Soziologen gewährt. »Das erste Leben ist vergänglich. Das zweite – das erzählte – bleibt; und diese Form des Seins ist eine Eintrittskarte in die Ewigkeit. Im ersten kannst du nichts korrigieren; im zweiten – alles.«

Die Postmoderne stellt sowohl Fluch als auch Chance für die moralische Person dar und wirft die Frage auf, welches ihrer Gesichter als bleibendes Ebenbild hervorgeht. Im Garten Eden existierte Moral nicht, und erst durch den Baum der Erkenntnis wurden Adam und Eva moralische Wesen, die zwischen Gut und Böse wählen mussten. Diese Ambivalenz birgt immer das Risiko des Scheiterns. Historisch lassen sich drei Strategien erkennen, um mit dieser Ambivalenz umzugehen: Erstens die vormoderne Epoche, die durch religiöse Systeme Erleichterung durch Reue und Erlösung versprach. Zweitens die Moderne, die eine Welt ohne falsche Entscheidungen forderte und Verantwortung durch Regeln und ethische Gesetzgebung ersetzte. Drittens die Postmoderne, in der das ethische Monopol des Staates gebrochen ist und individuelle Wahlfreiheit herrscht. Diese Situation verstärkt die Verantwortung des Einzelnen, da die Idee eines einheitlichen Regelsystems aufgegeben wurde. Eine Untersuchung der postmodernen Moral erfordert auch eine Analyse des postmodernen Lebens und seiner Strategien. Bauman beleuchtet in seinen Essays die fragmentarische Existenz des modernen Menschen und thematisiert Aspekte wie Gemeinschaft, das Bild des Fremden, Gewalt und postmoderne Ängste. Zygmunt Bauman ist emeritierter Professor für Soziologie an der Universität Leeds.

Głos światowej sławy socjologa na temat najwazniejszych problemów współczesnego świata. Książka inspirująca i kontrowersyjna, tchnąca rzadko dziś spotykanym optymizmem i wiarą w mozliwość urzeczywistnienia się wartości i ideałów.

Kniha není učebnicí sociologie, nýbrž poznámkami, určenými čtenářům, kteří chtějí ze sociologického hlediska přemýšlet o svém životě, které zajímá, co utváří jejich plány a ideály a čím je podmíněna jejich realizace; čtenářům, kteří chtějí racionálně jednat a myslet, kteří chtějí vědět, na čem jejich myšlení a činnost závisí, a tak se vyvarovat nejrůznějších mýtů a iluzí. /z předmluvy/

Štúdia o spoločenskej genéze a funkcii sociológie.