Jan Čížek Boeken

Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918. Každé jméno na pomníku, pamětní desce a v kronikářském záznamu nese lidský příběh, připomíná bolest nad ztrátou života, je vzpomínkou na zemřelého, který měl své místo v rodině, obci, společnosti, ale nebylo mu dáno naplnit svůj životní osud. Padl, zemřel – zachovejme v paměti jeho jméno. Cílem autorů této knihy bylo nalézt, zdokumentovat a popsat podobu, stav i historii vzniku všech pomníků a pamětních desek připomínajících první světovou válku na území současného okresu Náchod. Příprava knihy začala hledáním a shromažďování materiálů spolu se získáváním fotodokumentace jednotlivých pomníků, průzkumem obecních, školních, farních, spolkových i soukromých pamětních knih a kronik, dohledáváním archivních dokumentů. Stranou zájmu nezůstal ani život obyvatel v době vypuknutí války, ve válečných letech, a narůstající tragika celého válečného období. Vojenské stránce se věnují kapitoly popisující působení Východočechů v rakousko-uherské armádě, zejména v pěším pluku č. 18, a v československých legiích. Pro úplnost jsou připomenuti také tvůrci pomníků, podán rozbor pomníků z hlediska typologického a uměleckého.

Představa vzniku moderní vědy coby jasně daného, přehledného, v podstatě lineárního procesu iniciovaného Koperníkem a završeného Newtonem je dnes spíše zkratkou, s níž se setkáváme přinejlepším v učebnicích či popularizačních textech. Přesně zmapovat podhoubí, z nějž novověká věda vyrašila, však stále zůstává badatelskouvýzvou. Ačkoliv známe hlavní směry vývoje – ty, jež převážily a staly se úspěšnými –, v jejich stínu dosud leží některé ve své době vlivné a hojně diskutované koncepce, jež byly nakonec sice opuštěny a upadly v zapomnění, ale jež tím, že tvořily kritickou alternativu, dopomohly zformovat obraz vědy do té podoby, v jaké ji chápeme dnes. Jednou z nich je právě mosaická fyzika. Studium tohoto jedinečného raně novověkého fenoménu navíc pomáhá ukázat, že složitý proces, jakým zrod moderní vědy byl, nelze ani zdaleka vystihnout zjednodušujícími schématy, například příběhem boje světského „pokroku“ s náboženským „tmářstvím“ raženým pozitivistickou historiografií.