Jakuba Katalpa Boeken

Čo všetko udrží človeka nažive... Sú traja. Spočiatku deti. Svet je v rovnováhe. Neskôr sa všetko zmení. Ona miluje jedného z nich, ju milujú obaja. Zuzana Liebeskindová je dcéra cukrovarníka. Nič jej nechýba, životom kráča ľahko, obklopená láskou. Vo vzduchu sa vznášajú vlákna prepáleného cukru. Tridsiate roky dvadsiateho storočia v malom českom mestečku Holašovice sú sladké. Zuzana začne dospievať až počas nemeckej okupácie. Bolestne vrastá do dejín a dejiny do nej. Keďže má židovský pôvod, jej osud je predurčený. Transport. Koncentrák. Zuzanini priatelia Hanuš a Jan zostávajú v Holašoviciach. Ich cesty sa však rozchádzajú. Po vojne sa Zuzana vracia z koncentračného tábora, ale straty sú väčšie, než čakala. Dokáže po tom všetkom, čo prežila, ešte milovať? A má vôbec na výber?

Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa… Třetí román mladé autorky Jakuby Katalpy čtenáře zavede až na počátek dvacátého století. Babička Klára Kolmannová stále žije a my sledujeme její osud od narození v roce 1910. Autorka mimořádně sugestivně a plasticky líčí život středostavovské německé rodiny na počátku století, útrapy první světové války a posléze vzestup fašismu ve třicátých letech. Přesto velké dějiny hrají jen okrajovou roli ve srovnání s rodinnými vztahy. Je tu Klářina psychicky labilní matka, prostopášný otec, i další příbuzenstvo a služebnictvo. Po začátku druhé světové války odchází Klára, čerstvá absolventka učitelského ústavu, do Berlína a poté se ocitá v českém pohraničí. Zde se sblíží s místním rasem, který ji přitahuje živočišnou tělesností a drsnou povahou…

Šestý díl sborníku představuje další sedmičku nekonformních autorů a jejich svébytné reflexe současného světa v poezii i próze. Doplněno heslovitými informacemi o autorech.

Co všechno jsme ochotni obětovat pro to, abychom přežili? A zůstáváme pak stále ještě lidmi? Úlice jsou městem vyšinutým v prostoru i čase. Chybějí dokonce na některých mapách českoněmeckého pohraničí. Jejich obyvatelé od nepaměti chovají včely a jejich životy jsou zalité sladkostí. Jenže potom přímo ve městě vyroste koncentrační tábor… Anežka, Běla a Helena v Úlicích vyrostly a znají se od dětství. Každá měla své nevzrušivé plány, které však přítomnost tábora a německých vojáků dramaticky promění. A s nimi také jejich charaktery. Jakuba Katalpa napsala bezohledný a mnohovrstevnatý román, který není jen dalším příspěvkem do žánru historické fikce z období druhé světové války. Nekompromisním způsobem zkoumá otázky svobody, morální zodpovědnosti a osobních hranic.

Povídky o předválečném životě v pohraničí od předních českých spisovatelek a spisovatelů Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. Co se odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářů Mladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím. Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí. Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastu Přepište dějiny.

Sborník detektivních povídek z pera hvězd současné české literární scény. Kam až mohou zajít sousedské či rodinné rozepře? Čeho je člověk schopen kvůli nešťastné nebo zhrzené lásce? Proč může být osudné synchronizovat si mobil s počítačem? Jakou sílu má nevšední portrét? Vypátrá policie pokaždé pravého pachatele? A pokud ano, pošle ho vždy před soud? Stojí litera zákona nad morálkou?

Mnohovrstevnatý román ze současnosti přibližuje životy tří protagonistů, jejichž osudy se v jednom okamžiku střetnou. Květě je něco přes sedmdesát a od manželovy smrti neustále bojuje s dcerou o dům, v němž zůstala sama. Cítí se osamělá a ráda by někomu, kdo bude ochoten ji poslouchat, vyprávěla svůj příběh. Ve sklepě proto vybuduje malé doupě, kam chce svého posluchače zavřít. Mezitím v Americe Akiko Ikedaová marně dochází na chemoterapii. Její muž Hideki těžko ovládá vztek a bezmoc a poslední měsíce nemyslí na nic jiného než na manželčinu rakovinu. Třetí příběh vypráví o Vietnamce Hoang Thi Anhové, která v roce 1990 přistála v Praze, aby pomohla své dceři s malým obchodem a domácností. Těžko se vyrovnává s naprosto odlišnou kulturou a odcizením, které stále pociťuje. Zdánlivě odlišné příběhy se v jednom okamžiku protnou, aby ukázaly na lidská míjení a nedorozumění, s nimiž se všichni ve svých životech setkáváme.

Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti. Zahraniční kancléř touží střelit si medvěda, Horáček už zase krade stromeček v lese. Tajemný muž jde k zamrzlé řece chytit rybu ke štědrovečerní večeři, paní Hrdličková zve na Štědrý večer jako každý rok muže bez domova k sobě domů, ale má jednu podmínku... Dvanáct populárních českých autorů a autorek napsalo vánoční povídky, které voní jehličím a cukrovím, jejichž hrdinové, jak se o Vánocích patří, plní sny sobě i svým nejbližším, a tak Ježíšek možná přinese brusle s kožíškem, štěňátko nebo duchovní prožitek. Jsou přece Vánoce a to je čas zázraků.

Přišla jsem o všechny smysly, říká v závěru románu jedna z hlavních postav. Ale strach nemám. Román je vyprávěn ústy tří, generačně odlišných žen, jejichž osudy se proplétají v civilní i citové rovině. Jakuba trpí vzácným onemocněním, které jí brání pamatovat si lidské tváře, Marie je svázána s domem, v němž ožívají mrtví, a Aniele se jako zázrakem podařilo zastavit čas. Žádná z žen nenachází pokoj. Jsou silně spojeny se svými předky, jejich vzpomínkami se znovu probouzí minulost, osudy matek a pramatek, věčné osudy bojovnic, opatrovatelek a těch, které loví – nebo jsou loveny. Realita a sen jsou vzájemně prostoupeny. Nic není jisté, skutečnost se neustále mění. Román je možné číst různými způsoby, vstoupit do vrstvy dějové, nebo se nechat inspirovat jeho snovou linkou. Především je však nutné vnímat ho jako podobenství, zviditelnění archetypu ženy.