Publikace je rozvržena do tří na sebe navazujících částí. V první z nich je obsažen výklad dějin vybraných nejdůležitějších států z období starověku. Hlavní důraz byl kladen na státní a právní dějiny starověkého Řecka a Říma. Druhá část podává výklad států západní Evropy a Spojených států amerických. A konečně třetí, závěrečná část obsahuje pojednání o státoprávním vývoji států střední, jihovýchodní a východní Evropy (s výjimkou českých právních dějin).
Autoři monografie si vytýčili dva základní cíle. Především charakterizovat právní prostředí zkoumaného období a zároveň poukázat na skutečnost, že právě tato doba je jak obecnými, tak právními historiky zcela opomíjena, o čemž svědčí naprostý nedostatek odborné literatury, a to jak české, tak rakouské. Druhým cílem bylo ujistit odbornou, zejména právnickou veřejnost, že toto období z hlediska jeho významu pro další rozvoj státu a práva je spíše konzervační. Z hlediska formování státního mechanismu se jen dokončovaly reformy započaté většinou v osvícenském období. Z hlediska formování moderního právního systému do toho období sice spadá nesporně nejvýznamnější událost českých i rakouských právních dějin – vydání všeobecného občanského zákoníku v roce 1811 – je to však jen „tečka“ za více jak stoletým normotvorným procesem započatým na přelomu 17. a 18. století.
Druhý díl obecných dějin práva pro studenty právnických fakult. Část druhá, západní Evropa a USA Obsahuje výklad o Francké říši a Francii, Německu, Itálie, Nizozemí, Anglie a Britské říše, Spojených států amerických, Švýcarska, Španělska a Portugalska. Závěrečná kapitola se zabývá vztahem církve a státu.
Drobný dřevěný kostel svatého Mikuláš postavený původně na počátku 17. století v obci Habura na východním Slovensku zakoupilo město Hradec Králové v roce 1935 jako památník obětem první světové války. Kostel byl rozebrán a převezen do Jiráskových sadů, kde byl znovu postaven. V roce 2013 započala příprava celkové obnovy tohoto sakrálního areálu. Vlastní opravy probíhaly v letech 2016-2019. V červenci roku 2019 byl kostel opětovně zpřístupněn veřejnosti. Kniha se věnuje výše popsanému tématu. Vychází ze širších souvislostí, z nichž postupně dospěje k jednotlivým detailům.
Pramene k právnym dejinám Slovenska II. predstavujú výber z textov právnych predpisov, súdnych rozhodnutí a iných právne významných dokumentov, ktoré približujú najvýznamnejšie vývojové medzníky a trendy v práve platnom na území Slovenska od roku 1918 do súčasnosti. Okrem používania na seminárnych cvičeniach a pri príprave na semestrálnu skúšku, ambíciou učebnej pomôcky je sprostredkovať študentom práva pochopenie historických koreňov platného právneho poriadku Slovenskej republiky, ktorého súčasťou sú v nezanedbateľnej miere aj právne predpisy spred vzniku Slovenskej republiky.
K základním zásadám efektivního historického a právně-historického studia patří obracet se ad fontes, tedy k původním pramenům. Tato publikace chce tomuto požadavku alespoň z části vyhovět. Je totiž tématicky uspořádaným souborem textů, podávajících informace o právu v minulosti nebo přibližujících jeho dobový nebo pozdější výklad, případně zachycujících státní uspořádání ve vybraných státech, a "opakovacích" otázek k jednotlivým tématům. To vše doplňují stručné přehledy literatury, vztahující se k právním dějinám jako celku (v úvodu) i speciálně k daným problémům (u jednotlivých témat). ISBN 80-86898-19-1 (chybné)... celý text
Po čtyřicetileté odmlce se do Vašich rukou dostává první z pomůcek určených pro výuku církevního a kanonického práva. Čtyřicetiletá přestávka má své následky zejména v tom, že laický pohled na záležitosti církevní byl převážně deformován vládnoucí ideologií a jediným názorem na církev a náboženství. Z toho důvodu se laická, rozuměj necírkevní nebo světská věda práva, jehož autorství je mimo stát, a to uvnitř náboženské společnosti, prakticky nemohla rozvíjet. Předkládaná publikace je učební pomůckou představující první krůček k modernímu poznání církevní problematiky. Obsahuje, jak již její název napovídá, jen některé problémy kanonického práva historického, tedy úpravy věcí církevních církve katolické, které byly vesměs převzaty z děl profesorů Antonína Hobzy, Kamila Henera a Vratislava Buška a také některých polských autorů, jako např. otce Edwarda Sztafrowského, Witolda Tylocha a Krzysztofa Górského.... celý text
