Karel Berka Boeken

Populárně vědecká práce, která představuje úvod do moderní formální logiky, se omezuje pouze na základní oblasti logiky, její pojmy, pravidla a zákony. Uvádí krátký historický nástin logiky, zabývá se výrokovou a predikátovou logikou, odvozováním, axiomatizací, základy teorie množin,přirozenou dedukcí a aplikací logiky v teorii rozhodování, v metodologii empirických věd a v teorii automatů.

An alternative cover edition for this ISBN can be found here. Since it appeared in 1971, John Rawls’s A Theory of Justice has become a classic. The author has now revised the original edition to clear up a number of difficulties he and others have found in the original book. Rawls aims to express an essential part of the common core of the democratic tradition—justice as fairness—and to provide an alternative to utilitarianism, which had dominated the Anglo-Saxon tradition of political thought since the nineteenth century. Rawls substitutes the ideal of the social contract as a more satisfactory account of the basic rights and liberties of citizens as free and equal persons. “Each person,” writes Rawls, “possesses an inviolability founded on justice that even the welfare of society as a whole cannot override.” Advancing the ideas of Rousseau, Kant, Emerson, and Lincoln, Rawls’s theory is as powerful today as it was when first published.

این کتاب به‌طور اصلی برای افرادی که هیچ‌گونه تحصیلات یا زمینه‌ای در فلسفه ندارند، طراحی شده است. با این حال، از همان ابتدا به‌عنوان متن آموزشی در بسیاری از دانشگاه‌ها در سراسر جهان مورد استفاده قرار گرفته است، زیرا به اعتقاد دانشجویان و استادان، این اثر بهترین و ساده‌ترین مقدمه‌ای بر فلسفه است. این کتاب به بررسی مفاهیم کلیدی فلسفی و نظریه‌های مختلف می‌پردازد و سعی دارد تا خواننده را با مباحث اصلی فلسفه آشنا کند. همچنین، به تحلیل و تفسیر ایده‌های بزرگ فلسفی و تأثیر آن‌ها بر تفکر انسانی می‌پردازد. این اثر به‌خوبی توانسته است نیازهای آموزشی را برآورده کند و به عنوان منبعی معتبر در حوزه فلسفه شناخته شود.

Es liegt keine ausführliche Beschreibung für "Logik-Texte" vor.

Aristotelova koncepce vědy si uchovala platnost až do pol. 19. stol., kdy ji upřesnily objevy a poučky neeuklidovské geometrie, teorie množin a moderní formální logiky. První kniha Druhých analytik vytvářela metodologii deduktivní výstavby každé vědy, druhá definici a učení o čtyřech příčinách. Neomezily se tedy na aplikaci sylogistiky v oblasti vědy. Charakterizují vědu, důkazové řetězce, předpoklady vědeckého důkazu a obecné i specifické axiómy.

Cílem vyučování logice je pěstovat především návyk kontrolovat správnost úsudků (podvědomě si klást otázku: "Je to správný úsudek? Vyplývá závěr z předpokladů?") a dále návyk objasňovat si význam výrazů (podvědomě se ptát: "Má tento výraz přesný význam? Co - přesně vzato -znamená?") /začátek předmluvy/

Kniha anglického neurologa a psychiatra uvádí do problematiky nové vědecké disciplíny o obecných zákonitostech procesů řízení a procesů přenosu, zpracování a zachování informací, od výkladu základních pojmů až k otázkám zpětné vazby, stability, regulace, ultrastability, informace, kódování, šumu atd. Matematika je omezena na elementární algebru.

Centrálním tématem "O vyjadřování" je logos apofantikos. Ten je řečí, která je způsobilá buď k pravdě (aléthes) nebo nepravdě (pseudos). Ovšem ne každá řeč, jež nese význam (logos sémantikos), je kompetentní k pravdě a nepravdě. Apofantický logos se tak ukazuje být výlučným místempravdy. Nejenže však v tomto pojetí traduje apofantický logos napříč dějinami logiky a západního myšlení vůbec, navíc se právě v tomto pojetí stává předmětem kritiky. Byl to pak především Heidegger, kdo se pokusil ukázat, že logos apofantikos není výlučně místem pravdy, ale že je to povaha pravdy, která apofantický logos umožňuje. V "Peri herméneiás" vypracovaný charakter a struktura apofantického logu je tak předmětem živého filosofického zájmu dodnes.

Do teorie kybernetiky zavádí kniha nový princip, jehož přesná formulace by vyžadovala použití metod matematické teorie množin. Nazývá ho principem vnějšího doplnění a jeho úlohu vidí v možnostech odstranit nesnáze plynoucí zneúplnosti jazyka používajícího nerozhodnutelných výroků. Tak je tomu i u neúplného "jazyka řízení" když popisuje průmyslovou realitu. Kybernetický pohled na řízení vede autora k problému kybernetické továrny pojímané jako modelživého organismu. Její kybernetické stroje jsou modely izomorfní s určitou částí mozku. Doslov napsal Oldřich Kýn.

Výběr sest. a redig. Karel Berka a Ladislav Tondl. Z anglických a jiných originálů přel. kol. Obsah: [I. Logické a metodologické základy modelování] A.A. Zinověv, I.I. Revzin: Logický model jako prostředek vědeckého bádání; A. Tarski: O pojmu logického vyplývání; J.G. Kemeny: Modelylogických systémů; G. Frey: Symbolické a ikonické modely; R.C. Lewontin: Modely, matematika a metafory. [II. Metodologické modely] C.G. Hempel: Deduktivně nomologické a statistické vysvětlení; M. Brodbecková: Modely, význam a teorie; P. Suppes: Srovnání významu a použití modelu v matematice a v empirických vědách; P. Suppes: Modely dat. [III. Modely v empirických vědách] L. Apostel: O formálním studiu modelů v neformálních vědách; A. Grzegorczyk: Aplikace logické metody vymezení formální oblasti úvah ve vědě, technice a ekonomii; R.B. Braithwaite: Modely v empirických vědách.

Medailón přibližuje osobnost, životní osudy a vědecký přínos významného osvícenského matematika, filozofa a sociálního myslitele. Sleduje výchovné a osvětové působení Bolzanovo na pražské univerzitě, seznamuje s jeho sociálně - kritickými názory, ukazuje Bolzanův vliv na proces národního obrození a na celou vědu a kulturu 19. století

Aristotelova koncepce vědy si uchovala platnost až do pol. 19. stol., kdy ji upřesnily objevy a poučky neeuklidovské geometrie, teorie množin a moderní formální logiky. První kniha Druhých analytik vytvářela metodologii deduktivní výstavby každé vědy, druhá definici a učení o čtyřech příčinách. Neomezily se tedy na aplikaci sylogistiky v oblasti vědy. Charakterizují vědu, důkazové řetězce, předpoklady vědeckého důkazu a obecné i specifické axiómy.

Dílo pojednává o životě Aristotela ze Stageiry, který byl filosofem vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd.