Cílem autorů je přiblížit čtenářům dosud málo známou kapitolu stavebního vývoje severozápadních Čech a na nejzajímavějších urbanistických a architektonických projektech zaměstnaneckého bydlení představit bytovou politiku státu a nejvýznamnějších podniků regionu. Tato zaměstnanecká výstavba, která zasáhla široký prostor německého pohraničí, významně dotvořila urbanistickou strukturu měst a obcí a společně s další bytovou výstavbou, organizovanou městskými samosprávami a bytovými družstvy pomohla nastartovat stavební průmysl a oživit hospodářství.
Přáním autorů této knihy je udělat radost všem ctitelům moderní architektury města Ústí nad Labem a milovníkům průkopnického webu ÚSTÍ///AUSSIG – architektura na severu Čech, který se dlouhodobě a systematicky věnuje ústeckým stavbám a zde působícím architektům a stavitelům. Publikace prezentuje v rozšířené formě informace dostupné na tomto webu a zároveň výsledky několikaletého terénního i archivního průzkumu prováděného kmenovými i externími pracovníky ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu.Cílem knihy je nastínit srozumitelnou formou na příkladu devadesáti vybraných realizací alespoň ve zkratce stavební vývoj Ústí nad Labem mezi lety 1900 až 1945, během kterého se průmyslové a obchodní město přeměnilo v moderní velkoměsto a kulturní centrum regionu. V katalogové části jsou zastoupeny existující, ale také již zaniklé sakrální, školní, kulturní, sportovní i administrativní budovy, bankovní a obchodní domy, zdravotnická zařízení, technické stavby, ale i firemní a komunální sídliště nebo luxusní sídla ústecké vyšší třídy. Čtenář se může seznámit s díly významných tvůrců patřících mezi dobovou architektonickou špičku, ale také s realizacemi místních architektů a stavitelů, jejichž práce utvářely a formovaly charakter ústecké městské zástavby.
Obraz Napoleona Bonaparta v mobiliárních fondech Národního památkového ústavu.
Napoleonské války dodnes připomínají němí svědkové doby, umělecká díla, produkty uměleckých řemesel, užité předměty či jakékoliv otisky lidské kreativity, tzv. napoleonika, a my si díky bohaté ikonografii, jejímiž jsou nositeli, můžeme vytvořit představu o událostech a osobnostech, které na přelomu 18. a 19. století hýbaly osudem Evropy. Jedná se o specifickou kategorii kulturního dědictví, která plní funkci mediátora historické paměti s jasným odkazem na rozporuplnou postavu Napoleona Bonaparta. Jeho závratný životní příběh, který udivoval, překvapoval a děsil zároveň, se po staletí promítá v četných hradozámeckých sbírkách. Tato publikace je více než výstavním katalogem; vedle synteticky a analyticky zpracovaných kapitol nabízí podrobné ikonografické analýzy signifikantních napoleonik, dokládajících měnící se obraz Napoleona Bonaparta, jež je po staletí oblíbeným objektem sběratelství. Jedná se o recenzovanou monografii, která je výsledkem výzkumného úkolu podpořeného Ministerstvem kultury ČR. Třináctá komnata Napoleonova je první publikací na českém trhu mapující proměny Napoleonova obrazu a jejich odraz ve fondech vybraných hradů a zámků.
Formování obrazu Napoleona Bonaparta je stále aktuálním tématem, které vyžaduje různé interpretace. Tato kniha slouží jako manuál pro pochopení kulturní politiky Napoleonova režimu v oblasti vizuálního umění a jeho dopadů na kulturní dědictví. Referenčním rámcem je nietzscheovský model vůle k moci, který vedl mladého generála k tomu, aby se stal prvním konzulem a později císařem. Tato vůle k moci se promítla do jeho obrazu, který prostřednictvím umění reprezentoval jeho majestát. Umělci tuto vizi převzali a rozvinuli, čímž se stala součástí napoleonské legendy a mýtu, ovlivňující historickou paměť. Umění se tak stalo zrcadlem moci, odrážejícím Napoleonovu vůli. Kniha zkoumá dochované kulturní dědictví – napoleonika, prezentovaná na hradech a zámcích spravovaných Národním památkovým ústavem.
Toto dílo je volným pokračováním předchozí knihy a jako první na trhu mapuje pilíře Napoleonovy moci a jejich obraz ve fondech českých hradů a zámků. Obsahuje synteticky a analyticky zpracované kapitoly, které zahrnují podrobné ikonografické analýzy významných napoleonik, dokládajících odraz Napoleonovy moci ve vizuálním umění. Kniha je recenzovanou monografií, výsledkem výzkumného úkolu podpořeného Ministerstvem kultury ČR.
Autoři publikace se zaměřili na firemní kolonie a domy pro státní zaměstnance.
Problematika zaměstnaneckého bydlení je začleněna do širšího kontextu
tuzemských i zahraničních realizací s důrazem na postihnutí urbanizačních
procesů, které tato sociální výstavba vyvolala. Jednotlivé kapitoly doplňuje
bohatá z větší části dosud nepublikovaná plánová a obrazová dokumentace.
Součástí studie je také kritický katalog šesti nejzásadnějších realizací
postavených významnými průmyslovými podniky v průběhu 20. a 30. let 20.
století na území dnešního Ústeckého kraje.
Čtvrtý díl ediční řady o pomnících první světové války „Tatíčku, vrať se k nám!“ je věnován Děčínsku a Ústecku, oblasti s dřívější převahou německy hovořícího obyvatelstva. Toto území bylo po roce 1945 výrazně postiženo likvidací nebo radikální adaptací pomníkové architektury, přesto nebyly tyto zmizelé památky zcela zapomenuty. Podobně jako předchozí díly kniha v abecedním pořádku mapuje pomníky v jednotlivých obcích, přibližuje okolnosti jejich vzniku, symboliku i pozdější osudy, které odrážejí komplikované politické poměry zdejšího regionu.
Druhý díl ediční řady věnované pomníkům první světové války „Tatíčku, vrať se k nám!“ se tentokrát zaměřuje na okresy Chomutov, Most a Teplice. Kniha mapuje složitost politických dějin 20. století, která způsobila, že se v oblasti Podkrušnohoří řada pomníků velké války nedochovala. Příčiny lze spatřovat v častých proměnách vládnoucích režimů, násilném ničení pomníků i v jejich nucených adaptacích. Pomyslným povzbuzením a nadějným příslibem do budoucnosti mohou být dnes snahy obcí a občanských sdružení, které usilují o obnovu zaniklých válečných i nejrůznějších civilních pomníků.
Třetí díl ediční řady věnované pomníkům první světové války „Tatíčku, vrať se k nám!“ je věnován Litoměřicku. Rozsah práce a množství dosud zdokumentovaných pomníků zřetelně přibližuje význam tohoto fenoménu v meziválečném období. Podobně jako předchozí díly kniha v abecedním pořádku mapuje pomníky v jednotlivých obcích, přibližuje okolnosti jejich vzniku, symboliku i pozdější osudy, které odrážejí komplikované politické poměry zdejšího regionu.
